Cisterna naplněná z jedné třetiny na mokrém spádu
Je 6:20, teplota 8 °C, mrholí a na silnici III. třídy leží mokré listí. Vracíte se z pole s traktorem o výkonu 96 kW a jednonápravovým cisternovým přívěsem o objemu 3 000 l. Cisterna nemá vnitřní přepážky a je naplněná jen zhruba z jedné třetiny – zůstalo v ní asi 1 000 l vody. Před odjezdem jste uvažovali o vypuštění, ale nechali jste to na zítra. Před vámi se silnice sklání v 8% spádu do pravotočivé zatáčky, za kterou přechází vozovku cyklista. V zrcátku vidíte, že vás dojíždí dodávka a drží se těsně za přívěsem. Souprava váží 4 900 kg, vy jedete 35 km/h. Pneumatiky mají vzorek 4 mm, brzdy jsou v pořádku. Voda v cisterně po každém nadhození vozu hlasitě šplouchá a přívěs je cítit v závěsu, jako by do traktoru narážel.
1. Proč je částečně naplněná cisterna bez přepážek nebezpečnější než cisterna plná nebo prázdná? Vysvětlete, co se děje s hmotností vody při jízdě.
Read the worked answer
U plné cisterny je 1 000 kg vody vázaná hmota – nemá kam se přelévat, pohybuje se s vozidlem jako celek. U prázdné není co přelévat. U třetinové náplně vzniká volná hladina: při každém nadhození, brzdění nebo rezonanci se voda přelije na jednu stranu a zpět, vlna se zvětšuje a její energie se přes závěs přenáší do traktoru.
Důsledky jsou konkrétní:
- Podélně: při brzdění se 1 000 kg vody přesune dopředu a tlačí do traktoru, zkracuje brzdnou dráhu, zvedá přední nápravu tažného vozidla a může vyvolat zalomení soupravy.
- Příčně: v zatáčce se voda přesune na vnější stranu, zvedne se těžiště a přívěs se nakloní; u jednonápravového přívěsu s úzkým rozchodem to výrazně snižuje stabilitu.
- Svisle: proměnlivé zatížení tažného zařízení mění přilnavost zadní nápravy traktoru – v jednu chvíli je přetížená, v další odlehčená.
Řešení je jednoduché a dělá se před jízdou: cisternu buď zcela naplnit, nebo zcela vypustit, případně použít cisternu s přepážkami.
2. Jak s touto soupravou projedete klesání a zatáčku? Popište volbu převodového stupně, brzdění a odstup od cyklisty.
Read the worked answer
Podřadím ještě před kopcem, ne až v něm – cílem je, aby mě motor brzdil a abych brzdový pedál používal co nejméně. V klesání 8 % s 4 900 kg bych jel na druhý až třetí převodový stupeň a rychlost udržoval pod 25 km/h, ne 35 km/h.
Brzdění: krátká a rozhodná přibrzdění, ne dlouhé „lechtání“ pedálu, které přehřívá brzdy a zvyšuje riziko jejich vadnutí. Mezi přibrzděními nechávám motor brzdit. Brzdím pokud možno na rovném úseku, ne v náklonu zatáčky.
Odstup: cyklista před zatáčkou je kritický – při mokrém listí a 8% spádu je brzdná dráha soupravy s pohybující se vodou delší než obvykle. Držím odstup nejméně 50 m a za zatáčkou ho předjíždím až po výjezdu do roviny, s bočním odstupem alespoň 1,5 m.
Dodávku za sebou neřeším brzděním – na rovném úseku ji nechám předjet, protože vozidlo těsně za přívěsem mi znemožňuje bezpečné dobrzdění.
3. V nájezdu do zatáčky ucítíte, že přívěs začal kmitat a tlačí do traktoru. Co uděláte v následujících dvou sekundách?
Read the worked answer
Rozhoduje klid a žádné prudké zásahy. Pokud bych na kmitání zareagoval plným brzděním nebo prudkým kontravolantem, rozkmit se zvětší a souprava se zalomí.
Postup: plynule ubrat plyn, volant držet přímo a nesnažit se kmitání „vyrovnávat“ otáčením, jemně a rovnoměrně přibrzdit – tím se aktivuje brzda přívěsu a souprava se narovná. Vyhnout se prudkému brzdění, prudkému zatočení i náhlému přidání plynu.
Současně sleduji, zda mám za sebou dost prostoru; pokud kmitání neustává nebo se zvětšuje, zastavím – ale ne v zatáčce a ne na mokrém listí, nýbrž na rovném a rovném úseku za zatáčkou, po předchozím zpomalení motorem.
Po zastavení zkontroluji tlak v pneumatikách přívěsu a zatížení tažného zařízení. Pokud se situace opakuje, je pravděpodobná příčina v náplni cisterny a v rozložení hmotnosti – a v tom případě dál nejedu, dokud cisternu nevyprázdním nebo nedopustím.