SMS sousedovi: půjčit, nebo půjčit si?
Jakub se v pátek večer chystá napsat SMS sousedovi, panu Hálovi, od kterého si chce na víkend půjčit vrtačku. Pan Hála odjíždí v neděli ve 14:00 na služební cestu a vrátí se ve středu; vrtačku potřebuje mít zpátky doma, až se bude vracet, protože ji veze s sebou. Jakub bydlí v bytě 3, pan Hála ve 4, znají se tři roky a zatím si tykali jen jednou, na grilování. Jakub váhá mezi dvěma verzemi textu: A) „Dobrý den, mohl bych si od vás půjčit na víkend vrtačku? Vrátím vám ji v neděli do poledne.“ B) „Dobrý den, mohl bych vám půjčit na víkend vrtačku? Vracím vám ji v neděli do poledne.“ Chce také napsat, že ji potřebuje na montáž skříně v sobotu dopoledne, a ověřit, že vrtačka má správný typ vrtáků do zdi. Soused mu jednou řekl, že půjčuje jen lidem, kteří věci vracejí včas.
1. Kterou verzi Jakub pošle a jak by pan Hála rozuměl té druhé? Co to vypovídá o dvojici sloves „půjčit“ a „půjčit si“?
Read the worked answer
Pošle verzi A. Rozdíl není stylistický, ale směrový: „půjčit si“ znamená brát si věc od někoho, kdežto „půjčit“ znamená dávat věc někomu. V A je Jakub tím, kdo si bere, a Hála tím, kdo dává – a potvrzuje to i předložka „od vás“.
Verze B říká „mohl bych vám půjčit vrtačku“, tedy „mohu vám nabídnout svou vrtačku“. Pan Hála by odpověděl buď „díky, vrtačku mám“, nebo by nechápal, proč mu soused nabízí nářadí, které si chce půjčit. Výsledkem je zmatená konverzace a ztracený večer, protože Hála v neděli odjíždí. Záměna těchhle dvou sloves je častá chyba a v praxi vede přesně k tomuto: žádost se změní v nabídku. Pravidlo pro zapamatování: koncovka -si ukazuje k mluvčímu, předmět v akuzativu (někomu) ukazuje od mluvčího.
2. Jaký je rozdíl mezi „Vrátím vám ji v neděli do poledne“ a „Vracím vám ji v neděli do poledne“? Která varianta v SMS obstojí a proč?
Read the worked answer
„Vrátím“ je dokonavé – jedna dokončená akce s výsledkem. Přesně to slib potřebuje: vrátím ji, bude hotovo, v neděli do poledne. „Vracím“ je nedokonavé a popisuje průběh nebo opakování. V češtině sice může vyjadřovat i budoucnost („zítra vracím knížky“), ale posouvá význam k procesu nebo zvyku, ne k výsledku.
Pro Jakuba to znamená: v SMS obstojí „vrátím“, protože slibuje výsledek a pasuje k pevnému termínu, který je navázaný na Hálův odjezd ve 14:00. Kdyby ale Hála řekl „vracejte mi ji vždycky večer, ať ji ráno mám“, musel by Jakub naopak použít nedokonavé „vracet“, protože jde o opakovaný děj. Rozhoduje tedy kontext: jednorázový slib = dokonavé, opakování = nedokonavé. Stejná logika platí pro „půjčím si“ versus „půjčuji si“.
3. Jak má Jakub zkombinovat zdvořilost (vykání) s konkrétními údaji? Navrhněte text do 40 slov.
Read the worked answer
„Dobrý den, pane Hálo, mohl bych si od vás na víkend půjčit vrtačku? Potřebuju ji v sobotu dopoledne na skříň a vrátím ji v neděli do poledne, než odjedete. Máte k ní vrtáky do zdi? Děkuju, Jakub.“
Proč takto: vykání je správná volba, protože si tykali jen jednou a Jakub žádá o laskavost – tykání by v tomto okamžiku působilo jako tlak na souhlas. Každá věta nese jednu informaci: co chce, proč to potřebuje, kdy vrátí a jaký má doplňující dotaz. Termín „v neděli do poledne“ je klíčový, protože Hála odjíždí ve 14:00 – Jakub tím dokazuje, že na jeho cestu myslí, což je přesně to, co Hála u půjčování řeší. Dotaz na vrtáky do zdi není zdvořilostní ozdoba: bez správného vrtáku by si vrtačku půjčil zbytečně a musel by ji vracet a žádat znovu.