Jazykové prostředky: vid, pády a příklonky v kontextu
Jazykové prostředky jsou samostatná část zkoušky B1 a testují gramatiku a slovní zásobu v kontextu, ne izolovaně. Nejčastěji jde o souvislý text s mezerami a výběrem ze tří možností, o doplňování správného tvaru slova, o tvoření slov (učitel → učitelka, učit → učení, rychlý → rychlost) a o výběr synonyma nebo protikladu. Rozhoduje znalost typických jevů B1 a schopnost přečíst celou větu, ne jen mezeru – stejný tvar bývá gramaticky správný, ale do věty nepasuje významově.
Klíčové jevy, které se opravdu objevují
- Sedm pádů včetně předložkových vazeb: do + genitiv, na + akuzativ/lokál, s + instrumentál, o + lokál (mluvit o práci).
- Slovesný vid: psát × napsat, učit se × naučit se. Dokonavé sloveso v přítomném tvaru znamená budoucnost: napíšu = I will write.
- Budoucí čas nedokonavých sloves: budu psát, bude se učit. Spojení „budu“ + dokonavé sloveso neexistuje.
- Slovesa pohybu: jít (pěšky, jednorázově) × chodit (pravidelně) × jet × jezdit.
- Kondicionál: bych, bys, by, bychom, byste, by; podmiňovací souvětí s kdyby.
- Příklonky (se, si, mi, ti, mu, jsem) na druhém místě ve větě.
- Vazby s předložkou: těšit se na, záležet na, ptát se na, zajímat se o.
- Stupňování: dobře – lépe – nejlépe; velký – větší – největší.
Pracovní příklad
Věta: „Včera jsem celou hodinu ___ prezentaci a nakonec jsem ji ___.” Nabídka: připravovat / připravit, dokončovat / dokončit. Rozbor: „celou hodinu“ popisuje trvání děje, proto první mezera chce nedokonavé „připravoval“. „Nakonec“ naopak zdůrazňuje výsledek, takže druhá mezera chce dokonavé „dokončil“. Kdo zvolí „připravit“, tvrdí výsledek místo průběhu; kdo zvolí „dokončovat“, rozbíjí pointu o dosaženém cíli. Slovosled: „Včera jsem se s ním sešel.“ – příklonky jsem a se stojí hned po prvním větném členu. Podoba „Včera se jsem s ním sešel“ je chybná, i když jsou obě slova správně.
Časté chyby
- Dokonavé sloveso v přítomném tvaru přečtené jako přítomnost (udělám × dělám).
- Spojení budu + dokonavé sloveso (budu udělat).
- Chybná předložka nebo pád: jít do obchodu (ne do obchod), mluvit o práci (ne o práce).
- Příklonka na začátku věty nebo po předložce.
- Záměna svůj × jeho: „Petr vzal svůj batoh“ znamená jeho vlastní.
- Počítaný předmět: pět knih, dvě knihy, tři sta korun.