I85PREP
⌘ K
Czech Neurology Board Examination study materials
Czech Neurology Board Examination study resources

Czech Neurology Board Examination practice questions

One question at a time. Build your Czech Neurology Board Examination understanding.

First 50 of 200 questions. Each one lists the choices, the correct answer, and an explanation. The checker at the top of this page saves progress in this browser when it is available.

Continue in the practice tool above to load more questions, 50 at a time.

Question 1Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Který iont je hlavním nositelem rychlé depolarizační fáze akčního potenciálu v myelinizovaném periferním senzorickém axonu savce?

  1. Vápenatý kationt
  2. Chloridový aniont
  3. Sodný kationt Correct answer.
  4. Draselný kationt

Explanation

Vzestupná fáze akčního potenciálu v myelinizovaných senzorických axonech je způsobena otevřením napěťově řízených sodíkových kanálů a prudkým vtokem sodných iontů do axoplazmy. Draslík se uplatňuje především při repolarizaci a obnovení klidového membránového potenciálu.

Question 2Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Pacient má lézi v oblasti nucleus ambiguus. Která funkce bude nejvíce narušena?

  1. Motorická inervace hltanových a laryngeálních svalů Correct answer.
  2. Motorická inervace jazyka
  3. Pohyb očních bulbů
  4. Senzitivní inervace obličeje

Explanation

Nucleus ambiguus obsahuje motorická vlákna pro svaly hltanu a hrtanu, která odcházejí prostřednictvím IX. a X. hlavového nervu, a podílí se tak na polykání a fonaci. Jeho poškození vede k dysfagii a chrapotu, nikoli k poruše jazyka či okohybných svalů.

Question 3Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Která struktura tvoří hlavní eferentní výstup z mozečku do mozkové kůry?

  1. Nucleus ruber
  2. Nucleus dentatus přes thalamus Correct answer.
  3. Nucleus subthalamicus
  4. Globus pallidus

Explanation

Mozečková kůra promítá přes hluboká jádra, především nucleus dentatus, do ventrolaterálního thalamu a odtud do motorické a premotorické kůry. Tento okruh umožňuje jemné ladění plánovaných a probíhajících pohybů.

Question 4Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Který typ vláken přenáší rychlou, dobře lokalizovanou mechanickou bolest z kůže?

  1. Nemyelinizovaná C vlákna
  2. Tenká myelinizovaná A-delta vlákna Correct answer.
  3. Preganglionická parasympatická vlákna
  4. Silná myelinizovaná A-alfa vlákna

Explanation

První, ostrá bolest je vedena tenkými myelinizovanými A-delta vlákny, která mají vyšší vodivost než C vlákna a umožňují přesnou lokalizaci podnětu. Pomalá, tupá bolest je naopak přenášena nemyelinizovanými C vlákny.

Question 5Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Která mozková struktura je klíčovým generátorem theta rytmu v hipokampu během explorace?

  1. Mediální septum Correct answer.
  2. Nucleus basalis Meynert
  3. Nucleus raphe dorsalis
  4. Locus coeruleus

Explanation

Mediální septum a diagonální pás obsahují cholinergní a GABAergní neurony, které rytmicky řídí hipokampální theta aktivitu během pohybu a explorace. Ostatní uvedená jádra modulují kůru jinými neurotransmitery a theta rytmus přímo negenerují.

Question 6Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Po přerušení levého tractus corticospinalis v prodloužené míše se objeví která kombinace nálezů?

  1. Spastická hemiparéza vlevo a Babinského znamení vlevo
  2. Spastická hemiparéza vpravo a Babinského znamení vpravo Correct answer.
  3. Chabá paraparéza dolních končetin
  4. Ipsilaterální chabá paréza paže s areflexií

Explanation

Pyramidová dráha se kříží v decussatio pyramidum na hranici prodloužené míchy, takže léze nad tímto zkřížením způsobí kontralaterální spastickou hemiparézu s iritačním pyramidovým jevem. Chabá areflexická paréza by odpovídala lézi periferního motoneuronu.

Question 7Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Při vyšetření zorného pole se zjistí bitemporální hemianopsie. Kde je nejpravděpodobnější léze?

  1. V levém nervus opticus
  2. Vpravo v area striata
  3. V levém tractus opticus
  4. Ve chiasma opticum Correct answer.

Explanation

Bitemporální hemianopsie vzniká při postižení zkřížených vláken v chiasma opticum, která přicházejí z nazálních částí obou sítnic a odpovídají temporálním polím. Léze tractus opticus nebo optického nervu působí jiný, obvykle homonymní nebo monokulární defekt.

Question 8Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Který mechanismus nejlépe vysvětluje presynaptickou inhibici v míše?

  1. Snížení vstupu vápníku do presynaptického zakončení a menší uvolnění neurotransmiteru Correct answer.
  2. Blokáda vedení vzruchu v postsynaptickém axonu
  3. Zvýšení počtu postsynaptických receptorů pro glutamát
  4. Hyperpolarizace postsynaptické membrány chloridovým proudem

Explanation

Presynaptická inhibice probíhá na axoaxonálních synapsích, kde aktivace GABA-B receptorů snižuje vtok vápníku do zakončení a tím omezuje uvolňování excitačního transmiteru. Postsynaptická membrána přitom zůstává relativně nedotčena.

Question 9Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Která vlákna přivádějí informaci o protažení svalu do spinálních motorických okruhů?

  1. Vlákna Ib ze šlachových tělísek
  2. Vlákna A-delta z kůže
  3. Vlákna Ia z intrafuzálních svalových vláken Correct answer.
  4. Vlákna ze svalových volných nervových zakončení

Explanation

Primární aferentní vlákna Ia vycházejí z anulospirálních zakončení ve svalových vřeténkách a signalizují délku a rychlost protažení svalu. Tato informace vstupuje do míšního reflexního okruhu a ovlivňuje aktivitu alfa-motoneuronů.

Question 10Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Pacient po cévní mozkové příhodě v pravé hemisféře ignoruje levou polovinu prostoru a levou část těla. Který syndrom je nejpravděpodobnější?

  1. Balintův syndrom
  2. Wernickeova afázie
  3. Levostranný neglect Correct answer.
  4. Gerstmannův syndrom

Explanation

Levostranný neglect vzniká nejčastěji při lézi pravé temenní kůry, typicky v oblasti gyrus supramarginalis a temporoparietálního spojení. Projevuje se opomíjením kontralaterálního prostoru a levé části těla při zachované primární senzorické a motorické funkci.

Question 11Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Která struktura propojuje hipokampus s hypothalamem a hraje roli v Papezově okruhu?

  1. Cingulum
  2. Stria terminalis
  3. Fornix Correct answer.
  4. Fasciculus arcuatus

Explanation

Fornix je hlavní eferentní dráha hipokampu, která obloukem směřuje k corpora mamillaria hypothalamu a pokračuje do dalších struktur Papezova okruhu. Tento okruh je základem deklarativní paměti a emočního zpracování.

Question 12Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Jaký účinek má blokáda napěťově řízených sodíkových kanálů v Ranvierových zářezech na vedení vzruchu?

  1. Zvýší rychlost vedení zkrácením depolarizace
  2. Nezmění vedení, protože myelinizovaný axon sodíkové kanály nepotřebuje
  3. Zastaví saltatorní vedení, protože znemožní regeneraci akčního potenciálu v zářezech Correct answer.
  4. Zpomalí vedení v důsledku prodloužení refrakterní fáze

Explanation

U myelinizovaných axonů se akční potenciál regeneruje pouze v Ranvierových zářezech, kde je vysoká hustota napěťově řízených sodíkových kanálů. Jejich blokáda proto přeruší saltatorní vedení, i když je myelin intaktní.

Question 13Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Který nález nejlépe odpovídá lézi nucleus nervi oculomotorii s postižením parasympatických vláken?

  1. Diplopie při pohledu dolů a laterálním pohledu bez změny zornice
  2. Ptóza, konvergentní postavení oka a mióza na postižené straně
  3. Ptóza, divergentní postavení oka a mydriáza na postižené straně Correct answer.
  4. Ochrnutí horního víčka bez poruchy motility bulbu

Explanation

Nervus oculomotorius inervuje většinu zevních okohybných svalů, musculus levator palpebrae superioris a parasympatická vlákna pro musculus sphincter pupillae. Kompletní léze proto vede k ptóze, divergentnímu postavení oka a mydriáze s poruchou fotoreakce.

Question 14Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Při elektrofyziologickém vyšetření se zjišťuje, že vlákna s největším průměrem mají nejvyšší vodivost. Který faktor to nejlépe vysvětluje?

  1. Nižší vnitřní odpor axonu a delší vzdálenost mezi Ranvierovými zářezy Correct answer.
  2. Větší počet synapsí na vlákně
  3. Větší počet mitochondrií v myelinové pochvě
  4. Vyšší koncentrace chloridových iontů v axoplazmě

Explanation

Vodivost vlákna roste s jeho průměrem, protože větší axon má nižší vnitřní axiální odpor a myelinizovaná vlákna mají delší intervaly mezi zářezy, takže vzruch přeskočí větší vzdálenost. Výsledkem je rychlejší saltatorní vedení.

Question 15Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Který mechanismus nejlépe vysvětluje vznik dlouhodobé potenciace v hipokampu?

  1. Zvýšená degradace proteinů v postsynaptické denzitě
  2. Hyperpolarizace postsynaptické membrány chloridovým proudem
  3. Snížení presynaptického uvolňování glutamátu
  4. Zvýšení počtu postsynaptických AMPA receptorů a aktivace NMDA receptorů Correct answer.

Explanation

Dlouhodobá potenciace závisí na aktivaci NMDA receptorů při depolarizaci, vstupu vápníku a následné inserci dalších AMPA receptorů do postsynaptické membrány. Tím se posílí synaptický přenos a vytvoří se buněčný podklad učení a paměti.

Question 16Neuroanatomy, neurophysiology and basic neurosciences

Pacient má oboustrannou lézi nucleus vestibularis lateralis. Který nález nejlépe odpovídá následnému postižení?

  1. Hornerův syndrom s miózou
  2. Porucha držení těla a laterálního postoje trupu Correct answer.
  3. Izolovaná ztráta sluchu
  4. Centrální obrna lícního nervu

Explanation

Laterální vestibulární jádro vysílá sestupné dráhy do míchy, které ovlivňují tonus svalů trupu a končetin a udržují rovnováhu. Jeho oboustranné poškození vede k poruše držení těla a laterálnímu postoji, nikoli k poruše sluchu či lícního nervu.

Question 17Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Při vyšetření čichu u pacienta s podezřením na frontobazální lézi hodnotíme každou nosní dírku zvlášť. Který nález nejlépe odpovídá unilaterální anosmii bez obstrukce dýchacích cest?

  1. Pacient vnímá vůni slaběji oběma dírkami, ale rozpozná ji správně.
  2. Pacient nerozpozná vůni oběma nosními dírkami, ale při otevřených ústech ji identifikuje.
  3. Pacient nerozpozná vůni jednou nosní dírkou, druhou dírkou ji rozpozná správně. Correct answer.
  4. Pacient odmítá vyšetření pro nevolnost z vůně.

Explanation

Unilaterální anosmie znamená, že pacient jednou nosní dírkou vůni vůbec nerozpozná, zatímco druhá dírka je funkční. Vyšetření každé dírky odděleně je klíčové, protože odliší lézi čichové dráhy od mechanické obstrukce. Oboustranná porucha ukazuje spíše na systémovou nebo oboustrannou příčinu.

Question 18Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má ptózu levého víčka, mydriázu levé zornice a poruchu zevní rotace levého oka. Která kombinace nejlépe vystihuje postižení?

  1. Kompletní paréza levého trochleárního nervu.
  2. Hornerův syndrom vlevo.
  3. Kompletní paréza levého okulomotorického nervu. Correct answer.
  4. Kompletní paréza levého abdukčního nervu.

Explanation

Ptóza, mydriáza a porucha zevní rotace odpovídají paréze n. oculomotorius, který inervuje většinu okohybných svalů a parasympatikus zornice. Trochleární nerv ovlivňuje intorzi a abdukční nerv zevní rotaci oka bez mydriázy. Hornerův syndrom má ptózu a miózu, nikoli mydriázu.

Question 19Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Při vyšetření horních končetin zjišťujeme, že pacient má oslabení extenze zápěstí, ale flexe prstů je zachována. Která lokalizace léze je nejpravděpodobnější?

  1. Periferní léze n. radialis v oblasti sulcus nervi radialis. Correct answer.
  2. Léze předních rohů míšních v segmentu C5–C6.
  3. Léze n. ulnaris v kubitálním tunelu.
  4. Léze n. medianus v karpálním tunelu.

Explanation

Oslabení extenze zápěstí při zachované flexi prstů ukazuje na postižení n. radialis, typicky v sulcus nervi radialis. N. medianus a n. ulnaris mají jinou distribuci svalové slabosti a necitlivosti. Přední rohy míšní by obvykle vedly k širšímu obrazu a často k fasciikulacím.

Question 20Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient po cévní mozkové příhodě nemá schopnost rozpoznat předměty vložené do levé ruky při zachované primární senzitivitě. O jaký typ poruchy jde?

  1. Anosognozie.
  2. Asterognozie. Correct answer.
  3. Autotopagnozie.
  4. Gerstmannův syndrom.

Explanation

Asterognozie je neschopnost rozpoznat předmět hmatem při zachovaném čití, typicky u léze parietálního laloku. Anosognozie je popírání vlastního deficitu a autotopagnozie je porucha orientace na vlastním těle. Gerstmannův syndrom zahrnuje akalkulii, agrafii, pravolevou dezorientaci a agnozii prstů.

Question 21Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Při vyšetření úchopu zjistíme, že pacient nedokáže provést přesný špetkový úchop palcem a ukazovákem, zatímco hrubá síla stisku je relativně zachována. Která porucha nejlépe odpovídá tomuto nálezu?

  1. Porucha jemné motoriky při lézi kortikospinálního traktu. Correct answer.
  2. Léze n. thoracicus longus.
  3. Izolovaná léze n. axillaris.
  4. Léze n. peroneus communis.

Explanation

Ztráta přesného špetkového úchopu při relativně zachované hrubé síle ukazuje na poruchu jemné motoriky, často při lézi kortikospinálního traktu. N. axillaris ovlivňuje deltoid a senzitivitu ramene, nikoli jemný úchop prstů. N. thoracicus longus zásobuje m. serratus anterior a n. peroneus communis patří k dolní končetině.

Question 22Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má při chůzi širokou bazi, nestabilitu a zhoršení při zavřených očích. Který typ ataxie je nejpravděpodobnější?

  1. Vestibulární ataxie s vertigem.
  2. Cerebelární ataxie s intenčním třesem.
  3. Senzorická ataxie při postižení propriocepce. Correct answer.
  4. Frontální ataxie s apraxií chůze.

Explanation

Široká baze s výrazným zhoršením při zavřených očích odpovídá senzorické ataxii z poruchy propriocepce. Cerebelární ataxie bývá spíše s intenčním třesem a nezhoršuje se tak výrazně při zavřených očích. Vestibulární ataxie je často jednostranná s vertigem a frontální ataxie má jiný obraz s apraxií chůze.

Question 23Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má náhle vzniklou centrální parézu levého lícního nervu s oslabením levé dolní končetiny. Která lokalizace léze nejlépe vysvětluje kombinaci nálezů?

  1. Pravá hemisféra v oblasti capsula interna. Correct answer.
  2. Léze levého n. hypoglossus.
  3. Levá hemisféra v oblasti capsula interna.
  4. Periferní léze levého n. facialis.

Explanation

Centrální paréza lícního nervu a kontralaterální hemiparéza ukazují na lézi v pravé hemisféře, nejčastěji v capsula interna nebo korové oblasti. Periferní léze n. facialis postihuje celou polovinu obličeje a nevede k hemiparéze. Léze n. hypoglossus způsobuje deviaci jazyka, nikoli lícní parézu.

Question 24Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Při vyšetření tonu zjistíme, že pacient má zvýšený odpor při pasivním pohybu, který je výraznější při rychlém pohybu a ustupuje při pomalém. Který typ hypertonie nejlépe odpovídá?

  1. Rigidita.
  2. Paratonie.
  3. Spasticita. Correct answer.
  4. Hypotonie.

Explanation

Spasticita je rychlostně závislý zvýšený svalový tonus, který se zvyšuje při rychlém pasivním pohybu a může ustupovat. Rigidita je spíše rovnoměrný odpor nezávislý na rychlosti, typicky u extrapyramidových poruch. Hypotonie je snížený tonus a paratonie je variabilní odpor při volní relaxaci.

Question 25Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient udává necitlivost v oblasti palce a ukazováku, která se zhoršuje v noci a při poklepu na zápěstí vystřeluje do prstů. Který nález nejlépe podporuje diagnózu syndromu karpálního tunelu?

  1. Pozitivní Lasègueova zkouška.
  2. Pozitivní Rombergova zkouška.
  3. Pozitivní Babinského znamení.
  4. Pozitivní Tinelův příznak nad karpálním tunelem. Correct answer.

Explanation

Tinelův příznak nad karpálním tunelem podporuje útlak n. medianus a odpovídá distribuci parestezií. Lasègueova zkouška testuje kořenové dráždění dolní končetiny, Babinského znamení ukazuje na lézi kortikospinálního traktu a Rombergova zkouška na propriocepci.

Question 26Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má oboustranné oslabení svalů dolních končetin s areflexií a poruchou čití v rukavicovitě-ponožkovité distribuci. Který typ postižení je nejpravděpodobnější?

  1. Myelopatie.
  2. Polyneuropatie. Correct answer.
  3. Myopatie.
  4. Myastenie.

Explanation

Symetrické oslabení, areflexie a distální senzitivní porucha odpovídají polyneuropatii. Myelopatie obvykle vede k centrálním známkám a myastenie k únavové slabosti bez senzitivní poruchy. Myopatie postihuje svaly proximálně a čití zůstává zachováno.

Question 27Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má poruchu řeči, která je plynulá, ale obsahuje nesprávná slova a pacient si chyby neuvědomuje. Která afázie nejlépe odpovídá?

  1. Kondukční afázie.
  2. Wernickeova afázie. Correct answer.
  3. Brocova afázie.
  4. Transkortikální motorická afázie.

Explanation

Wernickeova afázie je plynulá s poruchou porozumění a často bez uvědomění si chyb, typicky při lézi temporální oblasti. Brocova afázie je neplynulá s relativně zachovaným porozuměním. Kondukční afázie má výrazně narušené opakování a transkortikální motorická afázie má zachované opakování.

Question 28Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient po pádu na hlavu má výtok čiré tekutiny z nosu a při předklonu se objevuje na kapesníku. Který nález nejlépe vysvětluje tento příznak?

  1. Likvorea při fraktuře spodiny lební. Correct answer.
  2. Epistaxe při traumatu nosu.
  3. Rinitida po traumatu.
  4. Slzení při poranění slzného aparátu.

Explanation

Čirý výtok z nosu po traumatu hlavy, zvláště při předklonu, budí podezření na likvoreu při fraktuře spodiny lební. Epistaxe je krvácení, rinitida má jiný klinický obraz a slzení souvisí s okem. Likvorea je riziková pro meningitidu a vyžaduje potvrzení.

Question 29Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má poruchu zorného pole ve formě bitemporální hemianopsie. Která lokalizace léze je nejpravděpodobnější?

  1. Pravý optický trakt.
  2. Optic chiasma. Correct answer.
  3. Levý optický nerv.
  4. Okcipitální kůra vlevo.

Explanation

Bitemporální hemianopsie vzniká při postižení optického chiasmatu, kde se kříží vlákna z nazálních částí sítnice. Léze optického nervu vede k monokulární poruše a léze traktu k homonymní hemianopsii. Okcipitální léze také způsobuje homonymní defekt.

Question 30Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má třes, který se objevuje při cíleném pohybu a zhoršuje se před dosažením cíle. O jaký typ třesu jde?

  1. Klidový třes.
  2. Intenční třes. Correct answer.
  3. Posturální třes.
  4. Fyziologický třes.

Explanation

Intenční třes se zhoršuje při cíleném pohybu a je typický pro cerebelární postižení. Klidový třes se objevuje v klidu a bývá u parkinsonismu. Posturální třes nastupuje při držení polohy a fyziologický třes je běžný, ale nemá tento cílený charakter.

Question 31Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má poruchu stoje a chůze s tendencí k pádu dozadu, ale bez výrazné slabosti. Která oblast léze nejlépe odpovídá?

  1. Sval.
  2. Periferní nerv.
  3. Mozkový kmen.
  4. Frontální lalok. Correct answer.

Explanation

Porucha chůze s retropulzemi a bez výrazné slabosti může odpovídat frontálnímu postižení, často s apraxií chůze. Mozkový kmen by obvykle vedl k dalším kmenovým příznakům a periferní nerv či sval k slabosti a jiným nálezům. Frontální typ chůze je součástí vyšetření stoje a chůze.

Question 32Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má náhle vzniklou ztrátu zraku na jednom oku, která trvala několik minut a poté se upravila. Který typ příhody nejlépe odpovídá?

  1. Scotoma při migréně.
  2. Amaurosis fugax. Correct answer.
  3. Homonymní hemianopsie.
  4. Diplopie.

Explanation

Přechodná monokulární ztráta zraku odpovídá amaurosis fugax, často při embolizaci do a. ophthalmica. Homonymní hemianopsie postihuje část zorného pole obou očí a diplopie je dvojité vidění. Migrenózní scotoma bývá obvykle oboustranná a s jiným průběhem.

Question 33Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má oslabení dorzální flexe nohy a poruchu čití na laterální straně bérce a hřbetu nohy. Který nerv je nejpravděpodobněji postižen?

  1. N. tibialis.
  2. N. peroneus communis. Correct answer.
  3. N. femoralis.
  4. N. obturatorius.

Explanation

Oslabení dorzální flexe nohy s poruchou čití na laterální straně bérce a hřbetu nohy odpovídá lézi n. peroneus communis. N. tibialis ovlivňuje plantární flexi a n. femoralis kvadriceps. N. obturatorius zásobuje adduktory stehna.

Question 34Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má hyperreflexii, spastickou hypertonii a Babinského znamení na levé dolní končetině. Který trakt je nejpravděpodobněji postižen?

  1. Dorzální sloupec míšní.
  2. Spinothalamický trakt.
  3. Kortikospinální trakt. Correct answer.
  4. Spinocerebelární trakt.

Explanation

Hyperreflexie, spasticita a Babinského znamení jsou známkami léze kortikospinálního traktu. Spinothalamický trakt zprostředkovává bolest a teplotu, dorzální sloupec propriocepci a spinocerebelární trakt koordinaci. Tyto dráhy nevedou k Babinského znamení.

Question 35Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má poruchu paměti, dezorientaci a změny osobnosti, které se vyvíjejí měsíce. Která vyšetřovací metoda nejlépe pomůže odlišit neurodegenerativní příčinu od jiných příčin?

  1. Kognitivní testování a zobrazovací vyšetření mozku. Correct answer.
  2. Vyšetření evokovaných potenciálů zraku.
  3. Elektromyografie.
  4. Lumbální punkce jako první krok u všech pacientů.

Explanation

Kognitivní testování spolu se zobrazovacím vyšetřením mozku pomáhá určit profil deficitu a vyloučit strukturální příčiny. EMG hodnotí periferní nervy a svaly a zrakové evokované potenciály demyelinizaci zrakové dráhy. Lumbální punkce má své indikace, ale není prvním krokem u všech pacientů s demencí.

Question 36Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má generalizovaný tonicko-klonický záchvat a po něm je zmatený. Která fáze záchvatu nejlépe odpovídá zmatenosti po záchvatu?

  1. Iktální fáze.
  2. Postiktální fáze. Correct answer.
  3. Interiktální fáze.
  4. Aura.

Explanation

Zmatenost po záchvatu je součástí postiktální fáze a může trvat minuty až hodiny. Aura je varovný příznak před záchvatem a iktální fáze je vlastní záchvat. Interiktální fáze je období mezi záchvaty.

Question 37Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má náhle vzniklou obrnu všech končetin a ztrátu čití pod úrovní krku, ale zachované vědomí a funkci hlavových nervů. Která lokalizace léze nejlépe odpovídá?

  1. Mozkový kmen.
  2. Periferní nervy.
  3. Svaly.
  4. Krkní mícha. Correct answer.

Explanation

Kvadruparéza se senzitivní hranicí pod krkem při zachovaném vědomí a hlavových nervech ukazuje na lézi krční míchy. Mozkový kmen by obvykle postihl hlavové nervy a periferní nervy či svaly by nevedly k jasné míšní hranici. Lokalizace hranice je klíčem k topické diagnóze.

Question 38Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má ptózu, miózu a anhidrózu na levé straně obličeje. Který syndrom nejlépe odpovídá?

  1. Hornerův syndrom. Correct answer.
  2. Paréza n. facialis.
  3. Syndrom karpálního tunelu.
  4. Paréza n. oculomotorius.

Explanation

Ptóza, mióza a anhidróza tvoří triádu Hornerova syndromu, který vzniká při postižení sympatické dráhy. Paréza n. oculomotorius má ptózu a mydriázu, nikoli miózu. Paréza n. facialis a syndrom karpálního tunelu se projevují jinak.

Question 39Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má poruchu rozpoznávání vlastních prstů, pravolevou dezorientaci, agrafii a akalkulii. Který syndrom nejlépe odpovídá?

  1. Antonův syndrom.
  2. Wernickeova afázie.
  3. Balintův syndrom.
  4. Gerstmannův syndrom. Correct answer.

Explanation

Gerstmannův syndrom zahrnuje agnozii prstů, pravolevou dezorientaci, agrafii a akalkulii, obvykle při lézi dominantního parietálního laloku. Wernickeova afázie je porucha porozumění řeči a Balintův syndrom zahrnuje optickou ataxii a simultanagnozii. Antonův syndrom je kortikální slepota s popíráním deficitu.

Question 40Neurological examination, semiology and topographic diagnosis

Pacient má asymetrickou slabost proximálních svalů pletenců, elevaci kreatinkinázy a myopatický vzorec při EMG. Která skupina onemocnění je nejpravděpodobnější?

  1. Myopatie. Correct answer.
  2. Roztroušená skleróza.
  3. Myastenie.
  4. Polyneuropatie.

Explanation

Proximální svalová slabost, elevace kreatinkinázy a myopatický vzorec na EMG ukazují na myopatii. Polyneuropatie má distální a senzitivní obraz a myastenie únavovou slabost s jiným EMG nálezem. Roztroušená skleróza má centrální známky a jiný průběh.

Question 41Cerebrovascular diseases and neurointensive care

A 68-year-old man is brought 90 minutes after sudden onset of right hemiparesis and global aphasia. Non-contrast CT shows no hemorrhage and no established infarct. Blood pressure is 168/94 mmHg, platelets 210×10⁹/L, and he takes no anticoagulants. Which treatment is indicated?

  1. Intravenous alteplase 0.9 mg/kg with 10% as a bolus Correct answer.
  2. Intravenous tenecteplase 0.25 mg/kg
  3. Intravenous alteplase 0.6 mg/kg without a bolus
  4. Aspirin 500 mg intravenously followed by heparin

Explanation

Intravenous thrombolysis is indicated within 4.5 hours of symptom onset when hemorrhage has been excluded and there are no contraindications; the standard alteplase regimen is 0.9 mg/kg, with 10% given as a bolus and the rest infused over 60 minutes. Blood pressure below 185/110 mmHg and a platelet count above 100×10⁹/L allow treatment.

Question 42Cerebrovascular diseases and neurointensive care

Which blood pressure threshold must be met before intravenous thrombolysis in acute ischemic stroke?

  1. Systolic below 160 mmHg and diastolic below 100 mmHg
  2. Systolic below 220 mmHg and diastolic below 120 mmHg
  3. Systolic below 140 mmHg and diastolic below 90 mmHg
  4. Systolic below 185 mmHg and diastolic below 110 mmHg Correct answer.

Explanation

Before intravenous thrombolysis, blood pressure must be lowered to below 185/110 mmHg and kept below 180/105 mmHg for the following 24 hours to reduce the risk of symptomatic intracerebral hemorrhage.

Question 43Cerebrovascular diseases and neurointensive care

A patient with acute ischemic stroke has a National Institutes of Health Stroke Scale score of 14 and a large vessel occlusion of the middle cerebral artery on CT angiography. CT perfusion shows a small core and a large penumbra. He was last seen well 7 hours ago. What is the most appropriate management?

  1. Observation with aspirin only
  2. Mechanical thrombectomy Correct answer.
  3. Intravenous thrombolysis alone
  4. Immediate decompressive hemicraniectomy

Explanation

Mechanical thrombectomy is indicated in anterior circulation large vessel occlusion up to 24 hours in selected patients with a small infarct core and salvageable penumbra on perfusion imaging. Intravenous thrombolysis alone does not recanalize a large clot effectively and is not a substitute for thrombectomy.

Question 44Cerebrovascular diseases and neurointensive care

Which finding on non-contrast CT is a contraindication to intravenous thrombolysis?

  1. Mild cerebral atrophy
  2. Old lacunar infarct in the contralateral hemisphere
  3. Acute intracerebral hemorrhage Correct answer.
  4. Chronic white matter hypodensity

Explanation

Intracranial hemorrhage on baseline imaging is an absolute contraindication to intravenous thrombolysis. Old infarcts, leukoaraiosis, and atrophy are common incidental findings and do not preclude treatment.

Question 45Cerebrovascular diseases and neurointensive care

A 55-year-old woman develops sudden severe headache and neck stiffness. CT shows subarachnoid hemorrhage. CT angiography is negative. Lumbar puncture performed 12 hours after onset shows uniformly blood-stained cerebrospinal fluid that does not clear between tubes. What is the most appropriate next step?

  1. Start anticoagulation
  2. Magnetic resonance angiography and digital subtraction angiography Correct answer.
  3. Repeat lumbar puncture after 24 hours
  4. Discharge with analgesia

Explanation

A non-traumatic subarachnoid hemorrhage with negative CT angiography requires further vascular imaging, because the cause may be a small aneurysm, perimesencephalic hemorrhage, or a vascular malformation. Catheter digital subtraction angiography remains the reference standard, and MR angiography can be complementary.

Question 46Cerebrovascular diseases and neurointensive care

Which complication is most characteristic of the first 24 hours after aneurysmal subarachnoid hemorrhage?

  1. Delayed cerebral ischemia from vasospasm
  2. Acute hydrocephalus
  3. Rebleeding Correct answer.
  4. Hyponatremia from cerebral salt wasting

Explanation

Rebleeding occurs most often in the first 24 hours after aneurysmal subarachnoid hemorrhage and carries high mortality, which is why early aneurysm securing is recommended. Vasospasm and delayed ischemia typically peak at days 3 to 14.

Question 47Cerebrovascular diseases and neurointensive care

A 72-year-old man with a right middle cerebral artery infarct becomes drowsy on day 2. CT shows a large infarct with midline shift and effacement of the basal cisterns. Which intervention is most likely to improve survival?

  1. Decompressive hemicraniectomy Correct answer.
  2. Intravenous thrombolysis
  3. High-dose corticosteroids
  4. Hyperbaric oxygen therapy

Explanation

Malignant middle cerebral artery infarction with mass effect and deterioration is treated with decompressive hemicraniectomy, which reduces mortality, particularly when performed early in patients with a large infarct.

Question 48Cerebrovascular diseases and neurointensive care

Which score is used to assess the severity of a subarachnoid hemorrhage based on the clinical condition of the patient?

  1. Hunt and Hess scale Correct answer.
  2. Glasgow Outcome Scale
  3. Rankin scale
  4. National Institutes of Health Stroke Scale

Explanation

The Hunt and Hess scale grades the clinical severity of subarachnoid hemorrhage from asymptomatic or mild headache to deep coma. The Fisher scale grades the amount of blood on CT and predicts vasospasm risk.

Question 49Cerebrovascular diseases and neurointensive care

A 60-year-old man has sudden left hemiparesis and neglect. CT angiography shows occlusion of the right internal carotid artery terminus with a large established infarct core. He is outside the time window for reperfusion. Which secondary prevention measure is most appropriate after the acute phase?

  1. Prophylactic hyperbaric oxygen
  2. Bilateral carotid endarterectomy
  3. Antiplatelet therapy with a statin and control of vascular risk factors Correct answer.
  4. Long-term anticoagulation with warfarin

Explanation

After an acute ischemic stroke, secondary prevention consists of antiplatelet therapy, high-intensity statin treatment, blood pressure control, and management of diabetes and smoking. Anticoagulation is reserved for specific cardioembolic sources such as atrial fibrillation.

Question 50Cerebrovascular diseases and neurointensive care

A patient with acute ischemic stroke and known atrial fibrillation has a National Institutes of Health Stroke Scale score of 18 after intravenous thrombolysis. When should anticoagulation be started?

  1. After 24 hours if repeat imaging shows no hemorrhage
  2. Never, because thrombolysis was given
  3. Immediately after thrombolysis infusion
  4. After 7 to 14 days depending on infarct size and hemorrhage risk Correct answer.

Explanation

After thrombolysis for a cardioembolic stroke, anticoagulation is usually deferred for days, with timing individualized according to infarct size and hemorrhagic transformation risk, often around 7 to 14 days for larger infarcts. Immediate anticoagulation increases the risk of symptomatic hemorrhage.