Události po rozvahovém dni a předpoklad nepřetržitého trvání
Společnost KovoPlast a.s. má rozvahový den 31. 12. 2024. Účetní závěrka je sestavena 15. 3. 2025, auditor podepisuje zprávu 20. 5. 2025 a valná hromada schvaluje účetní závěrku 30. 6. 2025. Mezi rozvahovým dnem a sestavením závěrky došlo k těmto událostem: (1) 10. 2. 2025 byl na majetek odběratele prohlášen úpadek; odběratel už v prosinci 2024 byl 90 dní v prodlení s pohledávkou 6 000 000 Kč a účetní k ní vytvořila opravnou položku 20 %; (2) 5. 3. 2025 shořel sklad s účetní hodnotou 25 000 000 Kč, pojišťovna předběžně přiznala 15 000 000 Kč a výroba je omezena; (3) 1. 4. 2025 společnost podepsala novou úvěrovou smlouvu, která refinancuje kontokorent splatný 31. 3. 2025; (4) 20. 5. 2025 soud pravomocně rozhodl o sporu, který existoval k 31. 12. 2024, a uložil společnosti zaplatit 2 000 000 Kč. Vedení se ptá, jak události promítnout do závěrky k 31. 12. 2024 a zda je správné vycházet z předpokladu nepřetržitého trvání.
1. Rozlište, které události jsou opravné a které neopravné, a vysvětlete dopad na částky v účetní závěrce k 31. 12. 2024.
Read the worked answer
Událost (1) je opravná. Úpadek byl sice prohlášen až v únoru, ale již k 31. 12. 2024 existovalo 90denní prodlení a zhoršená finanční situace dlužníka. Účetní jednotka musí upravit opravnou položku na očekávanou recoverability pohledávky; pouhých 20 % pravděpodobně neodpovídá novému odhadu. Událost (4) je rovněž opravná, protože rozsudek potvrzuje závazek, který existoval již k rozvahovému dni; je třeba zaúčtovat rezervu nebo závazek 2 000 000 Kč, pokud už nebyl zachycen. Událost (2) je neopravná: požár vznikl po rozvahovém dni a nemění aktiva k 31. 12. 2024. Pokud je materiální, uvede se v příloze, včetně odhadu škody a pojistného plnění; pohledávka z pojištění se k rozvahovému dni nevykazuje, pokud právo na plnění vzniklo až později. Událost (3) je neopravná, protože nová smlouva byla podepsána po rozvahovém dni; je však významná pro posouzení going concern a případně pro přílohu.
2. Posuďte předpoklad nepřetržitého trvání k datu sestavení závěrky. Které informace jsou rozhodné a jak je má účetní jednotka zohlednit?
Read the worked answer
Vedení musí k datu sestavení závěrky vyhodnotit všechny dostupné informace o nejméně dvanácti měsících od schválení závěrky. Požár skladu a omezení výroby jsou vážným signálem, zvláště pokud pojišťovna přiznala jen 15 000 000 Kč z účetní hodnoty 25 000 000 Kč. Je třeba sestavit prognózu peněžních toků, posoudit krytí závazků, přístup k úvěrům a dopad na zákazníky. Nová úvěrová smlouva z 1. 4. 2025 zlepšuje likviditu a je důkazem, že banka společnost podporuje; to podporuje going concern, ale samo o sobě nestačí. Pokud po zvážení všech informací existuje materiální nejistota, účetní jednotka pokračuje v oceňování za předpokladu going concern a tuto nejistotu podrobně popíše v příloze. Teprve pokud je nepřetržité trvání nevhodné, sestaví závěrku na bázi break-up. Auditor musí tento závěr nezávisle posoudit a případně upozornit v auditorské zprávě.
3. K jakému datu se události posuzují a jaký je rozdíl mezi datem sestavení závěrky, podpisem auditora a schválením valnou hromadou?
Read the worked answer
Rozhodné je období do okamžiku sestavení účetní závěrky, kdy vedení dokončí a schválí její obsah. Události do 15. 3. 2025 se proto posuzují jako následné události; události po tomto datu již závěrku automaticky nemění. Podpis auditora 20. 5. 2025 je datem auditorské zprávy, nikoli datem sestavení závěrky; auditor však musí vzít na vědomí skutečnosti, které se dozvěděl do tohoto data, a pokud by měnily závěrku, musí požadovat její úpravu. Schválení valnou hromadou 30. 6. 2025 je aktem schválení, nikoli novým sestavením závěrky. Praktický důsledek je ten, že událost z 20. 5. 2025, která se týká stavu k 31. 12. 2024, může být opravná, i když nastala po sestavení závěrky; účetní jednotka ji musí promítnout, jinak by závěrka nepodávala věrný a poctivý obraz.