Ústavní právo a ochrana lidských práv
Ústavní právo rámuje celou zkoušku: komise ověřuje, zda kandidát umí postavit běžný případ na ústavní rovinu a správně určit, které prostředky ochrany jsou dostupné. Prameny jsou ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava, a usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, spolu se zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Základy ústavního pořádku
- Ústavní pořádek tvoří Ústava, Listina a další ústavní zákony (čl. 112 Ústavy); meze státní moci vyplývají z čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny - stát může jen to, co mu zákon dovoluje.
- Čl. 9 odst. 2 Ústavy chrání materiální jádro ústavy, které nelze měnit ani ústavním zákonem.
- Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas, mají přednost před zákonem (čl. 10 Ústavy).
Ústavní soud a ústavní stížnost
- Ústavní soud má 15 soudců jmenovaných na 10 let (čl. 84); podle čl. 87 rozhoduje o zrušení zákonů, o ústavních stížnostech a o kompetenčních sporech.
- Ústavní stížnost lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 zákona o Ústavním soudu); subsidiarita a vyčerpání prostředků jsou podmínkou přípustnosti.
- Ústavní soud není další instancí skutkového přezkumu; hodnotí, zda bylo zasaženo ústavně zaručené právo, typicky právo na spravedlivý proces (čl. 36 a násl. Listiny) nebo vlastnické právo (čl. 11).
Test proporcionality
Omezení základního práva musí sledovat legitimní cíl, být k němu vhodné, být potřebné (neexistuje šetrnější prostředek) a být přiměřené ve vztahu k zásahu; u rovnosti se navíc zkoumá, zda rozdílné zacházení stojí na rozumném a objektivním důvodu.
Vzorový příklad
Stěžovatel neuspěl s dovoláním a podává ústavní stížnost tři měsíce po doručení rozsudku odvolacího soudu. Stížnost bude odmítnuta jako opožděná, protože lhůta se počítá od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku. Pokud by dovolání vůbec nepodal, byla by stížnost nepřípustná pro nevyčerpání prostředků, ledaže by šlo o prostředek zjevně bezúčelný.
Časté chyby
- Záměna Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, případně tvrzení, že Ústavní soud doplňuje dokazování.
- Nesprávné počítání dvouměsíční lhůty a opomenutí podmínky vyčerpání opravných prostředků.
- Argumentace pouze podzákonnou úpravou bez odkazu na konkrétní článek Listiny.