One question at a time. Build your Czech Life and Institutions Exam understanding.
First 50 of 200 questions. Each one lists the choices, the correct answer, and an explanation. The checker at the top of this page saves progress in this browser when it is available.
Continue in the practice tool above to load more questions, 50 at a time.
Nejdelší pozemní hranici má Česko s Německem na západě a jihozápadě, ale otázka se ptá na severní soused. Na severu leží Polsko, s nímž Česko sdílí hranici v Krkonoších, Orlických horách a Jeseníkách. Rakousko je jižní soused, Slovensko východní.
Krkonoše leží na severu Čech při hranici s Polskem a nachází se v nich Sněžka, nejvyšší hora Česka s 1603 metry. Jde o jedno z nejnavštěvovanějších pohoří s národním parkem. Ostatní uvedená pohoří leží jinde a jsou nižší.
Vltava pramení na Šumavě, protéká Prahou a její tok na českém území je nejdelší. Labe je sice významná evropská řeka, ale na českém území má kratší tok. Morava a Odra odvádějí vodu z Moravy a Slezska.
Většina českého území patří do povodí Labe, které ústí do Severního moře. Menší část na Moravě odvádí vodu Moravou do Dunaje, tedy do Černého moře, a Odra do Baltského moře. Středozemní moře české vody neodvádí.
Středočeský kraj obklopuje hlavní město Prahu a svou rozlohou převyšuje ostatní kraje. Zahrnuje rozsáhlé zemědělské i lesnaté oblasti. Jihočeský a Plzeňský kraj jsou sice velké, ale menší.
Jihomoravský kraj má sídlo v Brně, druhém největším městě Česka. Brno je zároveň významné univerzitní a soudní centrum. Olomouc je centrem Olomouckého kraje, Zlín Zlínského a Jihlava kraje Vysočina.
České Švýcarsko na Děčínsku je jedním ze čtyř národních parků Česka, proslulé pískovcovými skalními městy. Křivoklátsko je chráněná krajinná oblast, stejně jako Jizerské hory a Beskydy. Národní park má přísnější režim ochrany než CHKO.
Národní park Šumava chrání rozsáhlé lesní a rašelinné ekosystémy na jihozápadě Čech a navazuje na bavorský národní park. Jde o největší národní park v Česku. Ostatní národní parky leží jinde a jsou menší.
Odra pramení v Oderských vrších a přes Polsko ústí do Baltského moře. Morava a Dyje odvádějí vodu do Černého moře přes Dunaj, Ohře je přítokem Labe a patří do úmoří Severního moře. Proto je Odra jediná z nabízených řek s baltským odtokem.
Praděd v Hrubém Jeseníku měří 1491 metrů a je nejvyšší horou Moravy i Slezska. Sněžka leží v Krkonoších a je nejvyšší v celém Česku. Lysá hora je nejvyšší v Beskydech a Kralický Sněžník na hranici s Polskem.
Řeka Morava pramení pod Králickým Sněžníkem, protéká Olomoucí a u Bratislavy se vlévá do Dunaje. Labe a Vltava patří do povodí Severního moře, Berounka je přítokem Vltavy. Morava je tak jediná z nabízených, která ústí do Dunaje.
Karlovarský kraj leží na západě Čech a zahrnuje nejzápadnější výběžek českého území u Aše. Je známý lázeňskými městy Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Ostatní kraje leží východněji.
Karlovy Vary byly spolu s Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi zapsány na seznam UNESCO v rámci velkých lázeňských měst Evropy. Jde o mezinárodní uznání jejich historické lázeňské architektury a tradice. Poděbrady, Luhačovice ani Jáchymov v tomto zápisu nejsou.
Moravský kras severně od Brna je tvořen vápenci a proslul jeskyněmi, jako je Punkevní jeskyně s propastí Macochou. Jde o nejvýznamnější krasovou oblast v Česku. Český ráj, Kokořínsko a Broumovsko jsou známé pískovcovými skalami, nikoli vápencovým krasem.
Českomoravská vrchovina je rozsáhlá pahorkatina až vrchovina na historické zemské hranici mezi Čechami a Moravou. Táhne se od jihozápadu k severovýchodu. Krušné hory leží na severozápadě při hranici s Německem, Šumava na jihozápadě a Orlické hory na východě Čech.
Přehrada Lipno na Vltavě na Šumavě zadržuje největší objem vody ze všech českých nádrží. Orlík a Slapy na Vltavě jsou také velké, ale objemem za Lipnem zaostávají. Vranov na Dyji je menší.
Mělník leží při soutoku Vltavy a Labe severně od Prahy. Vltava se zde vlévá do Labe, které pak pokračuje k Ústí nad Labem a dál do Německa. Ostatní města leží na Labi, ale ne na soutoku s Vltavou.
Karlovarský kraj patří dlouhodobě k nejméně lidnatým krajům Česka, spolu s Libereckým a Královéhradeckým. Jeho rozloha i počet obyvatel jsou malé. Královéhradecký, Pardubický i Zlínský kraj mají více obyvatel.
Jizera pramení v Jizerských horách a vlévá se zleva do Labe u Týnce nad Labem. Morava a Dyje patří do povodí Dunaje, Váh je slovenská řeka. Jizera je tak jediná správná volba pro levostranný přítok Labe.
Mikulovská vinařská podoblast na jižní Moravě patří k nejvýznamnějším vinařským oblastem Česka. Polabí je známé zemědělstvím a zeleninou, Chodsko folklorem a Haná úrodnou půdou. Vinná réva se nejlépe daří v teplé jižní části Moravy.
Národní park Podyjí chrání hluboké údolí Dyje mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí na jihozápadní Moravě. Je nejmenším národním parkem Česka. Šumava, Krkonoše a České Švýcarsko leží v Čechách.
Krušné hory tvoří hranici s Německem na severozápadě Čech a jejich nejvyšším vrcholem je Klínovec. V podhůří se těží hnědé uhlí v oblasti Mostecka a Chomutovska. Jizerské a Orlické hory leží jinde a těžba uhlí se jich netýká.
Středočeský kraj obklopuje Prahu a svou polohou ve středu Čech sousedí s mnoha kraji najednou. Hraničí s kraji Libereckým, Královéhradeckým, Pardubickým, Vysočinou, Jihočeským, Plzeňským, Ústeckým i s Prahou. Ostatní kraje mají méně sousedů.
Adršpašsko-teplické skály jsou rozsáhlá pískovcová skalní města v Broumovské vrchovině v Královéhradeckém kraji. Macocha je propast v Moravském krasu, Koněpruské jeskyně leží v Českém krasu a Bozkovské jeskyně v severních Čechách.
První československý stát byl vyhlášen 28. října 1918 a jeho součástí se vedle českých zemí a Slovenska stala i Podkarpatská Rus. Šlo o parlamentní demokracii v čele s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Název Československá republika se proto vztahuje právě na toto období.
Tomáš Garrigue Masaryk stál v čele zahraničního odboje a byl zvolen prvním prezidentem nově vzniklého státu. Funkci zastával až do roku 1935, kdy abdikoval ze zdravotních důvodů. Jeho nástupcem se stal Edvard Beneš.
Mnichovská dohoda byla uzavřena 29. až 30. září 1938 zástupci Německa, Itálie, Velké Británie a Francie bez účasti Československa. Vedla k odstoupení Sudet a výrazně oslabila obranyschopnost státu. Zůstává symbolem politiky ústupků vůči agresorovi.
Dne 28. října 1918 vyhlásil Národní výbor československý samostatný stát a tento den je státním svátkem. Připomíná rozpad Rakouska-Uherska a vznik první republiky. Ostatní uvedená data jsou spojena s jinými událostmi českých dějin.
Edvard Beneš odešel po mnichovské krizi do exilu a v Londýně vedl československý zahraniční odboj. Po válce byl znovu zvolen prezidentem, avšak v roce 1948 abdikoval po komunistickém převratu. Jeho role v exilové vládě je klíčová pro pochopení válečných dějin.
Osmý květen je Dnem vítězství a připomíná kapitulaci nacistického Německa v roce 1945. V Československu je tento den spojen i s Pražským povstáním a osvobozením země. Jde o státní svátek, kdy jsou uzavřeny obchody.
V únoru 1948 vyvrcholila vládní krize, při níž komunisté využili masových demonstrací a nátlaku na prezidenta Beneše. Ten přijal demise nekomunistických ministrů a umožnil sestavení vlády ovládané KSČ. Tento zvrat se označuje jako Vítězný únor.
Karel IV. byl českým králem a římským císařem ve čtrnáctém století a výrazně rozvinul Prahu. Založil univerzitu v roce 1348 a jeho dvůr se stal politickým i kulturním centrem říše. Zlatá bula Karlova z roku 1356 upravila volbu římského krále.
Univerzitu v Praze založil Karel IV. listinou z roku 1348 a stala se prvním vysokým učením ve střední Evropě. Její vznik posílil prestiž českého království a vzdělanostní úroveň země. Dnes nese jméno svého zakladatele.
Edvard Beneš nastoupil do funkce po abdikaci Masaryka v prosinci 1935. V úřadu zůstal do mnichovské krize, kdy v říjnu 1938 odstoupil. Do funkce se vrátil po válce v roce 1945.
Prezident Edvard Beneš vydával v londýnském exilu dekrety, které měly právní platnost na území osvobozeného státu. Upravovaly správu, majetkové otázky i postavení Němců a Maďarů. Po válce je potvrdilo Prozatímní národní shromáždění.
Akční program KSČ byl přijat v dubnu 1968 a nastínil liberalizaci politického a hospodářského života. Byl ideovým základem Pražského jara až do srpnové invaze vojsk Varšavské smlouvy. Jeho autory byli reformní komunisté v čele s Alexandrem Dubčekem.
Alexander Dubček vedl KSČ od ledna 1968 a stal se tváří reformního hnutí. Po srpnové invazi byl postupně zbaven funkcí a nahrazen Gustávem Husákem. Jeho jméno je proto neodmyslitelně spjaté s Pražským jarem.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila do Československa vojska Sovětského svazu a dalších zemí Varšavské smlouvy. Obsadila klíčová města a zastavila reformní politiku KSČ. Následovalo období normalizace trvající do roku 1989.
Charta 77 vznikla jako občanská iniciativa reagující na porušování lidských práv a navazovala na Helsinskou dohodu. Podepsali ji spisovatelé, vědci i dělníci a jejími mluvčími byli například Václav Havel a Jiří Hájek. Dokument nebyl státní normou, ale morální výzvou.
Studentská demonstrace 17. listopadu 1989 na Národní třídě spustila vlnu protestů a generální stávku. Komunistická strana se vzdala monopolu moci a Václav Havel byl zvolen prezidentem. Celý nenásilný převrat se označuje jako Sametová revoluce.
Dne 17. listopadu 1989 se konala studentská demonstrace k výročí uzavření vysokých škol nacisty. Zásah pořádkových sil na Národní třídě vyvolal masové protesty po celé zemi. Tento den je dnes státním svátkem jako Den boje za svobodu a demokracii.
Václav Havel byl zvolen prezidentem Federálního shromáždění v prosinci 1989 jako symbol občanského odporu. Ve funkci setrval do roku 1992 a poté se stal prezidentem samostatné České republiky. Jeho zvolení potvrdilo nenásilný charakter přechodu k demokracii.
Československo se rozdělilo k 31. prosinci 1992 a od 1. ledna 1993 existují samostatná Česká republika a Slovenská republika. Tento den je v Česku státním svátkem jako Den obnovy samostatného českého státu. Rozdělení proběhlo na základě ústavních zákonů a dohod politických představitelů.
Václav III. byl zavražděn v Olomouci v roce 1306 a jeho smrtí skončila mužská linie Přemyslovců. Následovalo období nejistoty, které ukončila volba Jana Lucemburského za českého krále. Tato událost je důležitým mezníkem středověkých českých dějin.
Bitva na Bílé hoře se odehrála 8. listopadu 1620 nedaleko Prahy a skončila porážkou vojsk českých stavů. Následovalo potrestání účastníků povstání a obnovení habsburské moci. Událost zahájila období rekatolizace a pobělohorských změn.
Jiří z Poděbrad byl zvolen českým králem v roce 1458 a pocházel z husitské šlechty. Proslul projektem mírového svazku evropských křesťanských panovníků, který předjímal myšlenku mezinárodní spolupráce. Jeho vláda čelila papežskému odporu, přesto šlo o významnou osobnost pozdního středověku.
Vyhlášení státu 28. října 1918 navázalo na národní obrození a snahu o politickou samostatnost v rámci habsburské monarchie. Vznikla parlamentní demokracie, jejíž kontinuitu přerušila nacistická okupace v březnu 1939. Proto se datum chápe jako počátek moderní československé státnosti.
Po Mnichově ztratilo Československo pohraniční území s opevněním a významným průmyslem, což dále oslabilo jeho obranu. Následovalo období druhé republiky a v březnu 1939 nacistické Německo zřídilo Protektorát Čechy a Morava. Dohoda je proto vnímána jako krok k likvidaci samostatného státu.
Normalizace znamenala obnovení pevné stranické kontroly, cenzuru a vylučování reformních činitelů z veřejných funkcí. Režim v čele s Gustávem Husákem zrušil podstatnou část reforem z roku 1968 a upevnil vazbu na Sovětský svaz. Opozice se poté soustředila do neoficiálních struktur, jako byla Charta 77.
Přemysl Otakar II. získal přezdívku „král železný a zlatý“ díky své vojenské moci a bohatství z těžby stříbra. Za jeho vlády došlo k rozsáhlé kolonizaci a zakládání měst, což položilo základy pro pozdější rozvoj Prahy, i když Nové Město pražské bylo založeno až Karlem IV. Jeho expanzivní politika však vedla k porážce a smrti v bitvě na Moravském poli roku 1278.