Analytické myšlení
Co tato část testuje
Analytická část zadává soustavu podmínek a ptá se, co z nich plyne. Typicky jde o uspořádání do pořadí, přiřazení vlastností k osobám nebo objektům, výběr skupiny podle omezení, méně často o obrázkové řady. Nevyžaduje se žádná odborná znalost; všechny informace jsou v zadání a rozhoduje důslednost při jejich zpracování.
Zápis podmínek
- Pojmenuj entity krátce (A, B, C, D) a podmínky přepiš symbolicky: „A před C“ jako A < C, „B hned za A“ jako B = A + 1.
- Rozlišuj podmínky kategorické („D není první“) a podmíněné („jestliže P, pak Q“). Podmíněná podmínka neříká nic o tom, co platí, když P neplatí.
- Pro přiřazování si nakresli mřížku: řádky = osoby, sloupce = možnosti; vyškrtávej a doplňuj.
- Začni prvkem s nejvíce omezeními – nejčastěji tím, který se v podmínkách vyskytuje nejvíc.
Modalita: musí vs. může
„Musí platit“ znamená, že tvrzení platí ve všech řešeních splňujících zadání. „Může platit“ znamená, že existuje alespoň jedno takové řešení. Pro vyvrácení varianty „musí“ stačí jediný protipříklad; pro potvrzení „může“ stačí jediné platné řešení. Ptá-li se úloha naopak na „co nemůže platit“, hledáš variantu, která v žádném řešení neobstojí.
Řešený příklad
Čtyři místa 1–4 obsazují A, B, C, D. Podmínky: (1) A je před C. (2) B je hned za A. (3) D není na prvním místě. Postup: z (2) plyne, že A nemůže být na 4. místě. Kdyby byl A na 3. místě, byl by B na 4. a pro C by nezbylo místo za A – spor s (1). Kdyby byl A na 2. místě, byl by B na 3., C na 4. a D na 1. – spor s (3). Zbývá A na 1. místě a B na 2. místě; C a D se rozdělí mezi 3. a 4. místo. Co musí platit: A je první a B druhý. Co může, ale nemusí: C je třetí.
Chyby, které stojí body
- Vynechání jediné podmínky – řešení, které ji porušuje, se snadno jeví jako správné.
- Záměna „musí“ a „může“, nejčastější zdroj chyb v celé části.
- Obrácení implikace: z „jestliže P, pak Q“ neplyne „jestliže Q, pak P“.
- Ukončení práce u prvního vyhovujícího řešení, aniž ověříš, zda jich není víc.