Mobilita v Kamenici: struktura versus výměna
Výzkumný tým dotázal 1000 obyvatel fiktivního města Kamenice na povolání otce v době, kdy respondentovi bylo 15 let, a na současné povolání. Kategorie byly tři: manuální (M), rutinní nemanuální (R) a profesní (P). Mezi otci bylo 600 M, 250 R a 150 P; mezi dotázanými 450 M, 300 R a 250 P. Křížová tabulka ukázala, že z 600 potomků manuálních otců jich 380 zůstalo v M, 150 přešlo do R a 70 do P; z 250 potomků R jich 60 sestoupilo do M, 120 zůstalo v R a 70 postoupilo do P; ze 150 potomků P jich 10 sestoupilo do M, 30 do R a 110 zůstalo v P. Starosta z toho vyvodil, že město je „otevřené“, protože téměř třetina respondentů zažila vzestup. Novinář ale namítá, že čísla sama o sobě neprokazují větší rovnost šancí. Vycházejte pouze z uvedených údajů.
1. Vypočtěte podíl vzestupné a sestupné mezigenerační mobility a rozhodněte, zda starostovo tvrzení o „téměř třetině“ odpovídá datům.
Read the worked answer
Vzestupná mobilita: z M do R nebo P = 150 + 70 = 220; z R do P = 70; celkem 290 z 1000, tj. 29 %. Sestupná: z P do M nebo R = 10 + 30 = 40; z R do M = 60; celkem 100, tj. 10 %. Stabilní je 610, tj. 61 %.
Starosta má pravdu pouze v tom, že 29 % lze označit za „téměř třetinu“. To ale není důkaz otevřenosti. Údaj nerozlišuje, kolik vzestupu bylo umožněno změnou struktury povolání (profesních míst přibylo) a kolik odráží skutečnou výměnu. Samotný podíl navíc závisí na šíři kategorií. Tvrzení by potřebovalo srovnání s jinou generací nebo s jiným městem.
2. Vysvětlete rozdíl mezi strukturální a výměnnou mobilitou a doložte jej na marginálních distribucích. Pomozte si výpočtem očekávaných četností při nezávislosti.
Read the worked answer
Strukturální mobilita je vynucená změnou distribuce cílových pozic: mezi dotázanými je 25 % profesních míst, ale mezi otci jen 15 %, takže i při stejných šancích by se část dětí musela posunout nahoru. Výměnná mobilita je pohyb nad rámec této strukturální změny.
Při dokonalé nezávislosti by z 600 dětí manuálních otců mělo do P přejít 600 × 250 / 1000 = 150, ale přešlo jen 70. Naopak z 150 dětí profesních otců by do P mělo přejít 150 × 250 / 1000 = 37,5, ale zůstalo 110. To ukazuje silnou vazbu mezi původem a cílem: město není „otevřené“ v tom smyslu, že by šance byly nezávislé na rodině. Vysoké hrubé procento vzestupu je z velké části strukturální.
3. Jaká další data byste potřebovali, abyste mohli tvrdit, že se šance na vzestup mezi generacemi zlepšily? Uveďte alespoň dvě a vysvětlete proč.
Read the worked answer
Zaprvé bychom potřebovali srovnání kohort: stejnou tabulku pro otce v jejich věku a pro dotázané, ideálně opakovaně. Zadruhé míru vzdělanostní expanze a změny v kvalifikaci pracovních míst, protože ty mění marginální distribuce. Dále relativní míry mobility (poměry šancí) podle tříd, které očistí strukturální efekt; data o tom, zda se nemění definice kategorií; a regionální kontext.
Bez časového srovnání nebo bez modelu, který oddělí strukturální změnu, nelze z jednoho průřezu říci, že se šance zlepšily. Mohli bychom pozorovat stejný podíl vzestupu při velmi odlišné míře nerovnosti šancí.