Scio NSZ ZSV cheat sheet

Filosofie: ontologie zkoumá bytí, gnozeologie poznání, etika mravní jednání, logika správnost usuzování, estetika krásno; každá disciplína má vlastní klíčovou otázku.

Rozhodovací pravidlo logiky: platnost úsudku závisí na formě, nikoli na pravdivosti premis; pravdivé premisy + neplatná forma = nespolehlivý závěr.

Modus ponens: z „Jestliže P, pak Q“ a „P“ plyne „Q“. Modus tollens: z „Jestliže P, pak Q“ a „není Q“ plyne „není P“. Opačné směry jsou chyby.

Periodizace evropské filosofie: antika (předsókratikové, Sókratés, Platón, Aristotelés), středověk (scholastika, Tomáš Akvinský), novověk (Descartes, Kant), moderna a postmoderna.

Sociologie: rozlišujte status (pozice) a roli (očekávané jednání), socializaci primární (rodina) a sekundární (škola, práce), normy formální a neformální.

Typy sociologických výzkumů: kvantitativní pracuje s velkými vzorky a čísly (dotazník), kvalitativní s malými vzorky a významy (rozhovor, pozorování); validita = měříme to, co zamýšlíme.

Politologie: dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní (Montesquieu); unitární stát vs. federace; volební systémy poměrný vs. většinový a jejich vliv na počet stran.

Právo: právní norma má znaky obecnosti, závaznosti a vynutitelnosti; právní řád tvoří ústavní, zákonné a podzákonné předpisy, přičemž ústavní zákony mají nejvyšší sílu.

Ekonomie: zákon vzácnosti říká, že zdroje jsou omezené a potřeby neomezené; příležitostné náklady = hodnota nejlepší neuskutečněné alternativy.

Psychologie: rozlišujte vnímání (organizace smyslových dat), myšlení (operace s pojmy), paměť (kódování, uchování, vybavení) a motivaci (vnitřní vs. vnější).

Etika: deontologie hodnotí jednání podle povinnosti a pravidel, konsekvencialismus podle následků, etika ctností podle charakteru jednajícího; kantovský kategorický imperativ je univerzalizační test.

Filosofie vědy: indukce přechází od jednotlivostí k obecnému pravidlu a není deduktivně jistá; falsifikace podle Poppera znamená, že vědecká teorie musí být vyvratitelná.

Státní moc v ČR: Ústava zakotvuje dělbu moci, dvoukomorový Parlament (Poslanecká sněmovna, Senát), vládu odpovědnou sněmovně a Ústavní soud jako orgán ochrany ústavnosti.

Ekonomické ukazatele: HDP měří hodnotu finální produkce, inflace změnu cenové hladiny, nezaměstnanost podíl nezaměstnaných na pracovní síle; nominální a reálné veličiny se liší o inflaci.

Tržní selhání: externality (nezahrnuté náklady či přínosy), veřejné statky (nevylučitelnost, nerivalita) a informační asymetrie jsou důvody státních zásahů.

Sociální stratifikace: třída (ekonomické postavení), stav (prestiž), kasta (připsaný status); mobilita vertikální mění pozici v hierarchii, horizontální mění obor bez změny úrovně.

Metodologické pravidlo: korelace neimplikuje kauzalitu; při interpretaci dat ověřujte směr působení, třetí proměnnou a výběrové zkreslení.

Při rozboru filosofického textu nejprve určete disciplínu, potom klíčový pojem a teprve nakonec autorovo stanovisko; pořadí zabrání záměně ontologické a etické roviny.

Při posuzování úsudku převeďte větu do formy „Jestliže P, pak Q“, označte antecedent a konsekvent a zkontrolujte, zda závěr odpovídá platnému schématu.

Při klasifikaci politického režimu sledujte tři kritéria: kdo vykonává moc, jak je moc omezena a zda existuje soutěž o moc; demokracie splňuje všechna tři.

Při určování právní odpovědnosti rozlišujte odpovědnost trestní (vinou, individuální), občanskoprávní (náhrada škody) a správní (přestupek); liší se orgánem rozhodujícím i sankcí.

Při výpočtu příležitostných nákladů porovnejte všechny dostupné alternativy a vyberte druhou nejlepší; ušlý výnos této varianty je nákladem zvolené činnosti.

Při interpretaci sociologického grafu nejprve určete proměnné na osách, jednotky a zdroj dat; teprve potom formulujte tvrzení, které graf skutečně podporuje.

Při hodnocení etického dilematu oddělte popis situace od hodnotového soudu a výslovně pojmenujte etickou teorii, z níž závěr vyplývá.

Socializace je proces osvojování norem, hodnot a dovedností, jímž se jedinec stává členem společnosti; probíhá celoživotně a jejím hlavním činitelem je nejprve rodina.

Sociální role je soubor očekávaných způsobů jednání vázaných na určitou pozici; konflikt rolí nastává, když požadavky dvou rolí nelze splnit současně.

Právní stát znamená, že moc je vykonávána pouze na základě zákona a je omezena; jeho znaky jsou právní jistota, nezávislé soudy a ochrana základních práv.

Hrubý domácí produkt je souhrn hodnoty finálních statků a služeb vytvořených na území státu za dané období; nezahrnuje přerozdělovací platby ani šedou ekonomiku.

Nabídka a poptávka: při růstu poptávky při nezměněné nabídce roste rovnovážná cena i množství; při růstu nabídky při nezměněné poptávce cena klesá a množství roste.

Paměťové procesy se dělí na kódování, uchování a vybavení; krátkodobá paměť má omezenou kapacitu, dlouhodobá paměť je relativně trvalá a organizovaná sémanticky.

Filosofický spor racionalismu a empirismu se týká zdroje poznání: racionalismus zdůrazňuje rozum a vrozené ideje, empirismus smyslovou zkušenost jako základ veškerého poznání.

Záměna dedukce a indukce: dedukce jde od obecného k jednotlivému a je jistá při pravdivých premisách, indukce od jednotlivého k obecnému a je pouze pravděpodobnostní.

Záměna absolutní a komparativní výhody: absolutní srovnává produktivitu, komparativní náklady obětované příležitosti; směna se vyplácí i při absolutní nevýhodě jedné strany.

Záměna přirozeného a pozitivního práva: přirozené právo je odvozováno z obecných zásad a lidské důstojnosti, pozitivní právo je soubor platných předpisů státu.

Záměna moci ústavodárné a zákonodárné: ústavodárná moc přijímá ústavu, zákonodárná běžné zákony v mezích ústavy; v ČR je pro změnu ústavy třeba kvalifikované většiny.

Záměna osobnosti a charakteru: osobnost je celek psychických vlastností a procesů, charakter označuje mravní stránku osobnosti a hodnotovou orientaci.

Záměna státu a národa: stát je politická organizace s územím a mocí, národ je společenství sdílející kulturu, jazyk a historickou identitu; národní stát je jejich průnik.

Záměna sociální skupiny a davu: skupina má strukturu, role a vzájemné vztahy, dav je krátkodobé shromáždění s anonymitou a sníženou sebekontrolou.

Tržní rovnováha nastává, když se nabízené množství rovná poptávanému; při ceně nad rovnováhou vzniká přebytek nabídky, při ceně pod rovnováhou nedostatek.

Cenová elasticita poptávky udává procentní změnu poptávaného množství při jednoprocentní změně ceny; elastická poptávka reaguje více než proporcionálně.

Fiskální politika působí přes daně a výdaje státu, monetární politika přes úrokové sazby a peněžní zásobu; nástrojem monetární politiky je zpravidla centrální banka.

Daně se dělí na přímé (z příjmu, z majetku) a nepřímé (DPH, spotřební daň); progresivní sazba roste s příjmem, regresivní relativně zatěžuje více nízké příjmy.

Veřejné rozpočty: schodek vzniká, když výdaje převyšují příjmy v daném roce; dluh je kumulovaný součet minulých schodků a ovlivňuje budoucí úrokové náklady.

Ekonomický cyklus prochází fázemi expanze, vrcholu, recese a dna; recese je obvykle definována jako pokles HDP po dvě po sobě jdoucí čtvrtletí.

Nezaměstnanost se člení na frikční (hledání práce), strukturální (nesoulad kvalifikace a místa) a cyklickou (nedostatek poptávky po práci).

Prameny práva v kontinentálním systému: ústava, zákony, nařízení vlády a vyhlášky ministerstev; soudní rozhodnutí nejsou obecně závazným pramenem, ale interpretují zákon.

Právní norma se skládá z hypotézy (podmínka), dispozice (pravidlo chování) a sankce (následek porušení); absence sankce oslabuje vynutitelnost.

Způsobilost k právům vzniká narozením, způsobilost k právním úkonům plností zletilosti, tedy dovršením osmnáctého roku věku.

Soudní moc v ČR vykonávají nezávislé soudy; Ústavní soud posuzuje soulad zákonů s ústavním pořádkem a rozhoduje o ústavních stížnostech.

Volební právo v ČR je obecné, rovné, přímé a tajné; aktivní právo do Poslanecké sněmovny vzniká dovršením osmnácti let, do Senátu čtyřiceti let.

Ombudsman (veřejný ochránce práv) chrání osoby před jednáním úřadů, které odporuje právu; není soudem a jeho zjištění nejsou přímo vynutitelná.

Trestní odpovědnost fyzické osoby je založena na vině; trestní odpovědnost právnických osob je v ČR upravena samostatným zákonem a není odvozena pouze od osoby jednající za ni.

Sókratés volil metodu dialogu a hledání definic; Platón navázal teorií idejí a podobenstvím o jeskyni, Aristotelés zdůraznil empirie a čtyři příčiny.

Kantův obrat spočívá v tom, že poznání nevzniká pouze zkušeností ani pouze z rozumu, ale ze syntézy smyslových vjemů a apriorních forem rozvažování.

Hume zpochybnil kauzalitu jako nutný vztah; tvrdil, že nutnost spojení je zvyk mysli, nikoli vlastnost věcí samých.

Descartes hledal nepochybný základ poznání metodickou pochybností a dospěl k výroku „myslím, tedy jsem“ jako k jistému východisku.

Marx analyzoval společnost prizmatem výrobních vztahů a třídního konfliktu; základna (ekonomika) podle něj určuje nadstavbu (právo, politiku, kulturu).

Nietzsche kritizoval křesťanskou morálku jako morálku slabých a nabídl pojem vůle k moci; jeho myšlení nelze ztotožnit s pojmem nadčlověka jako biologické rasy.

Fenomenologie Husserla zkoumá jevy tak, jak se dávají vědomí, a vyžaduje oproštění od předpokladů, tzv. epoché.

Klasické podmínění podle Pavlova spojuje neutrální podnět s nepodmíněným podnětem; operantní podmínění podle Skinnera posiluje chování jeho důsledky.

Maslowova hierarchie potřeb řadí fyziologické potřeby, bezpečí, sounáležitost, uznání a seberealizaci; vyšší potřeby se obvykle aktivují po uspokojení nižších.

Kognitivní disonance je nepříjemný stav při rozporu postojů a jednání; jedinec jej snižuje změnou postoje, změnou jednání nebo přehodnocením významu.

Konformita je přizpůsobení názoru většině; poslušnost je podřízení se příkazu autority, jak ukázaly experimenty Asche a Milgrama.

Sociální percepce zahrnuje haló efekt (jeden výrazný rys ovlivní celkový dojem), stereotyp a předsudek; předsudek je postoj, diskriminace je jednání.

Rodina plní funkce reprodukční, socializační, ekonomické a emocionální; nukleární rodina zahrnuje rodiče a děti, širší rodina další příbuzné.

Úspěšná komunikace vyžaduje shodu kódu, zpětnou vazbu a rozlišení obsahu sdělení od vztahové roviny; nedorozumění často vzniká na vztahové rovině.