Atestace Vnitřní lékařství key terms

Život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená dysregulovanou odpovědí hostitele na infekci. Hodnotí se pomocí SOFA skóre, kde vzestup o dva body nebo více při známé či suspektní infekci definuje stav.

Podskupina sepse s přetrvávající hypotenzí vyžadující vazopresory k udržení středního arteriálního tlaku alespoň 65 mm Hg a se zvýšeným laktátem i přes adekvátní volumovou resuscitaci.

Skóre orgánové dysfunkce hodnotící šest systémů: respiraci, koagulaci, játra, kardiovaskulární systém, centrální nervový systém a ledviny. Vyšší skóre znamená závažnější dysfunkci a horší prognózu.

Rychlé bedside skóre pro podezření na sepsi u pacienta mimo intenzivní péči. Tři kritéria jsou systolický tlak pod 100 mm Hg, dechová frekvence nad 22 za minutu a změna mentálního stavu.

Produkt anaerobního metabolismu glukózy, jehož zvýšená hladina v arteriální krvi svědčí pro tkáňovou hypoperfuzi. Opakované měření slouží k hodnocení odpovědi na resuscitaci u sepse a šoku.

Léky zužující cévy a zvyšující krevní tlak při oběhové nestabilitě. Noradrenalin je lékem první volby u vazodilatačního šoku, vasopresin nebo adrenalin se přidávají při nedostatečné odpovědi.

Průměrný tlak v tepnách během srdečního cyklu, přibližně jedna třetina systolického a dvě třetiny diastolického tlaku. Je hlavním cílem hemodynamické podpory, obvykle se udržuje nad 65 mm Hg.

Akutní difuzní zánětlivé postižení plic s oboustrannými infiltráty, které nevysvětluje srdeční selhání. Definuje se poměrem PaO2/FiO2 pod 300 při pozitivním přetlaku na konci výdechu.

Zkratka pro akutní respirační distress syndrom, tedy těžké nekardiogenní plicní selhání s hypoxemií a sníženou poddajností plic. Často vzniká při sepsi, aspiraci nebo polytraumatu.

Podpora nebo náhrada spontánního dýchání přístrojem, který vhání plyn do dýchacích cest. U ARDS se používá protektivní strategie s malým dechovým objemem a pozitivním přetlakem na konci výdechu.

Náhlý pokles funkce ledvin během hodin až dnů, projevující se vzestupem kreatininu nebo snížením diurézy. Klasifikuje se podle kritérií KDIGO do tří stadií podle závažnosti.

Mezinárodní doporučení pro onemocnění ledvin, která sjednocují definici a staging akutního poškození ledvin i klasifikaci chronické nemoci ledvin podle odhadované glomerulární filtrace a albuminurie.

Dlouhodobé poškození struktury nebo funkce ledvin trvající alespoň tři měsíce. Hodnotí se podle odhadované glomerulární filtrace a albuminurie, stupně G1 až G5 a A1 až A3.

Metoda náhrady funkce ledvin, při níž krev prochází mimo tělo filtrem a dochází k odstranění odpadních látek a přebytečné tekutiny. Provádí se obvykle třikrát týdně v dialyzačním středisku.

Metoda náhrady funkce ledvin využívající peritoneum jako filtrační membránu. Dialyzační roztok se vpravuje do břišní dutiny a po výměně látek se vypouští, obvykle v domácím prostředí.

Klinický syndrom, při kterém srdce nedokáže zajistit dostatečný srdeční výdej pro potřeby organizmu. Projevuje se dušností, únavou a retencí tekutin, klasifikuje se podle ejekční frakce.

Podíl objemu krve vypuzeného levou komorou během systoly k objemu na konci diastoly, vyjádřený v procentech. Rozlišuje srdeční selhání se sníženou, mírně sníženou a zachovanou ejekční frakcí.

N-terminální fragment natriuretického propeptidu, který se uvolňuje z přetížených srdečních komor. Slouží k vyloučení srdečního selhání, jeho hladina stoupá také při renální insuficienci.

Ultrazvukové vyšetření srdce zobrazující strukturu, chlopně a funkci komor. Patří k základnímu vyšetření při podezření na srdeční selhání a umožňuje změřit ejekční frakci.

Čtyřstupňová funkční klasifikace dušnosti u srdečního selhání podle omezení běžné aktivity. Stupeň I znamená bez omezení, stupeň IV potíže i v klidu.

Souhrnné označení pro akutní formy ischemické choroby srdeční zahrnující infarkt myokardu s elevacemi ST i bez nich a nestabilní anginu pectoris. Vyznačuje se akutní ischemií myokardu.

Nekróza srdečního svalu způsobená akutní ischemií, prokázaná vzestupem a poklesem troponinu spolu s klinickými nebo elektrokardiografickými známkami ischemie.

Bílkovina srdečního svalu uvolňovaná při poškození myocytů. Vysokosenzitivní stanovení je klíčovým biochemickým markerem infarktu myokardu s dynamikou vzestupu a poklesu.

Katetrizační zprůchodnění uzavřené koronární tepny balónkem a stentem, prováděné u infarktu s elevacemi ST co nejdříve. Je metodou volby reperfuze, pokud je dostupná včas.

Nejčastější setrvalá srdeční arytmie s chaotickou síňovou aktivitou a nepravidelnou odpovědí komor. Zvyšuje riziko tromboembolie, proto se zvažuje antikoagulace podle skóre CHA2DS2-VASc.

Skóre odhadující riziko cévní mozkové příhody u pacienta s fibrilací síní. Zohledňuje srdeční selhání, hypertenzi, věk, diabetes, cévní onemocnění a pohlaví a určuje potřebu antikoagulace.

Léčba snižující srážlivost krve za účelem prevence nebo léčby trombózy. U fibrilace síní se volí přímá perorální antikoagulancia nebo antagonisté vitaminu K podle rizika a komorbidit.

Metabolické onemocnění charakterizované inzulinovou rezistencí a postupným selháváním sekrece inzulinu. Diagnostikuje se podle glykemie, HbA1c nebo orálního glukózového tolerančního testu.

Glykovaný hemoglobin odrážející průměrnou glykemii za poslední dva až tři měsíce. Používá se k diagnostice diabetu i k hodnocení dlouhodobé kompenzace léčby.

Perorální antidiabetikum první volby u diabetu 2. typu, které snižuje tvorbu glukózy v játrech a zlepšuje inzulinovou citlivost. Je kontraindikován při těžké renální insuficienci.

Akutní komplikace diabetu s hyperglykemií, ketonemií a metabolickou acidózou, nejčastěji při absolutním nedostatku inzulinu. Léčí se intravenózní hydratací, inzulinem a úpravou minerálů.

Stav zvýšené produkce nebo účinku tyreoidálních hormonů s poklesem tyreotropinu. Projevuje se tachykardií, úbytkem hmotnosti, třesem a intolerancí tepla.

Hormon hypofýzy stimulující štítnou žlázu, označovaný též TSH. Je nejcitlivějším prvotním testem funkce štítné žlázy, jeho hladina je potlačena při hypertyreóze a zvýšena při hypotyreóze.

Hormony štítné žlázy tyroxin a trijodtyronin ovlivňující metabolismus, termogenezi a činnost srdce. Jejich stanovení spolu s tyreotropinem slouží k diagnostice poruch štítné žlázy.

Pokročilé difuzní onemocnění jater s fibrózou a přestavbou parenchymu do regeneračních uzlů. Vede k portální hypertenzi a jaternímu selhání, hodnotí se podle Child-Pughovy nebo MELD klasifikace.

Zvýšený tlak ve vrátnicovém řečišti, nejčastěji při cirhóze. Projevuje se varixy jícnu a žaludku, ascitem a splenomegalií a hrozí krvácením z varixů.

Hromadění tekutiny v břišní dutině, u cirhózy vznikající v důsledku portální hypertenze a retence sodíku. Léčí se restrikcí soli, diuretiky a při refrakterním průběhu paracentézou.

Skóre závažnosti chronického onemocnění jater vycházející z bilirubinu, INR a kreatininu. Používá se k určení priority při transplantaci jater a k odhadu krátkodobé mortality.

Klasifikace závažnosti jaterní cirhózy podle bilirubinu, albuminu, INR, ascitu a encefalopatie. Rozděluje pacienty do tříd A až C podle odhadované prognózy.