I85PREP
⌘ K
Czech Maturita CJL study materials
Czech Maturita CJL study resources

Czech Maturita CJL practice questions

One question at a time. Build your Czech Maturita CJL understanding.

First 50 of 200 questions. Each one lists the choices, the correct answer, and an explanation. The checker at the top of this page saves progress in this browser when it is available.

Continue in the practice tool above to load more questions, 50 at a time.

Question 1Text comprehension and information processing

V souvislém odborném textu je hlavní myšlenka (téma) nejspolehlivěji poznatelná podle čeho?

  1. Podle nejdelší věty v úvodním odstavci
  2. Podle toho, co stojí v poslední větě textu
  3. Podle počtu cizích slov a termínů
  4. Podle toho, které tvrzení je v textu rozvedeno a k němuž se vztahuje většina ostatních informací Correct answer.

Explanation

Hlavní myšlenka je nadřazená ostatním informacím: dílčí údaje ji vysvětlují, dokládají nebo rozvíjejí. Pozice věty ani délka souvětí o jejím postavení nerozhodují, protože úvod i závěr mohou obsahovat jen příklad či shrnutí detailu.

Question 2Text comprehension and information processing

Text uvádí: „Průměrná teplota v Česku roste; v letech 1961–2020 se zvýšila přibližně o 2 °C.“ Který výrok je z tohoto tvrzení přímo vyvoditelný?

  1. V roce 2020 bylo nejtepleji v historii měření.
  2. Každý rok byl teplejší než předchozí.
  3. Teplota v Česku se ve sledovaném období zvýšila. Correct answer.
  4. Růst teploty způsobují výhradně emise z dopravy.

Explanation

Z údaje o průměrném růstu vyplývá pouze to, že se průměrná teplota ve vymezeném období zvýšila. Průměr nevylučuje kolísání mezi jednotlivými roky a text neuvádí příčinu ani absolutní rekord.

Question 3Text comprehension and information processing

Jaký je vztah mezi dvěma tvrzeními: „Kniha vyšla v nákladu 500 výtisků.“ a „Kniha je dnes v knihovnách nedostupná.“?

  1. První tvrzení je příčinou druhého
  2. Druhé tvrzení je přímým logickým důsledkem prvního
  3. Druhé tvrzení prvnímu neodporuje, jde o informace z různých rovin Correct answer.
  4. Obě tvrzení si navzájem odporují

Explanation

Údaj o nákladu vypovídá o původním počtu výtisků, kdežto dostupnost v knihovnách je pozdější stav, který na velikosti nákladu nezávisí. Tvrzení se proto nedoplňují kauzálně ani si neodporují.

Question 4Text comprehension and information processing

Autor píše: „Někteří tvrdí, že digitalizace knihovny vše zjednoduší. Opravdu?“ Jaký postoj tento prostředek naznačuje?

  1. Otevřené odmítnutí digitalizace jako celku
  2. Jednoznačný souhlas s tvrzením jiných
  3. Zdrženlivý odstup od tvrzení jiných, nikoli vlastní kladné stanovisko Correct answer.
  4. Lhostejnost k tématu

Explanation

Řečnická otázka po cizím tvrzení signalizuje pochybnost a odstup, ale sama o sobě nenabízí vlastní řešení. Autor tak naznačuje rezervovaný postoj, aniž by digitalizaci výslovně zavrhl.

Question 5Text comprehension and information processing

Který údaj v textu funguje jako argument podporující hlavní tvrzení, a nikoli jako pouhá ilustrace?

  1. Krátká anekdota o jednom čtenáři
  2. Vlastní jméno autora v závorce
  3. Přirovnání knihovny k úlu
  4. Srovnávací statistika, která dokládá obecné tvrzení o trendu Correct answer.

Explanation

Argument musí obecné tvrzení podepřít ověřitelným důkazem, jímž srovnávací data jsou. Anekdota i přirovnání dokreslují výklad, ale o platnosti tvrzení nerozhodují.

Question 6Text comprehension and information processing

V odstavci se střídá popis postupu a hodnocení jeho výsledků. Co z toho plyne pro čtenáře, který hledá fakta?

  1. Má se řídit pouze poslední větou odstavce
  2. Musí odlišit popisné pasáže od hodnotících soudů Correct answer.
  3. Má hodnotící část ignorovat jako celek
  4. Může obojí považovat za stejně ověřitelné

Explanation

Popis postupu lze ověřit, kdežto hodnocení výsledků je subjektivní soud autora. Čtenář proto musí oba typy výpovědí rozlišovat, aby nepřebíral hodnocení jako fakt.

Question 7Text comprehension and information processing

Text obsahuje slovo „ovšem“ uprostřed souvětí. Jakou funkci zde má?

  1. Signalizuje odporovací vztah k předchozímu tvrzení Correct answer.
  2. Naznačuje časovou následnost
  3. Vyjadřuje příčinu
  4. Uvozuje příklad

Explanation

Spojka „ovšem“ patří mezi odporovací prostředky a upozorňuje, že následující obsah omezuje nebo popírá předchozí. Nejde o uvozování příkladu ani o vyjádření příčiny či času.

Question 8Text comprehension and information processing

Autor v úvaze opakovaně užívá ironii. Jak se to projeví při čtení?

  1. Ironie vždy znamená, že autor téma odmítá
  2. Doslovný význam výpovědi je v rozporu se zamýšleným sdělením Correct answer.
  3. Každá ironická věta je nutně nepravdivá
  4. Ironii lze poznat jen podle interpunkce

Explanation

Ironie staví doslovný význam proti zamýšlenému, takže čtenář musí význam odvozovat z kontextu. Nejde o automatickou nepravdivost ani o paušální odmítnutí tématu.

Question 9Text comprehension and information processing

Který postup nejlépe ověří, zda text skutečně odpovídá na položenou otázku?

  1. Řídit se názvem textu
  2. Spočítat odstavce a podle jejich počtu odhadnout úplnost odpovědi
  3. Vyhledat v textu pasáž, která na otázku přímo reaguje, a ověřit, zda ji nerozšiřuje nad její rámec Correct answer.
  4. Vybrat nejdelší odstavec a považovat jej za odpověď

Explanation

Relevantnost odpovědi se ověřuje porovnáním otázky s konkrétní pasáží, která na ni reaguje, a kontrolou, zda nepřekračuje její rozsah. Formální znaky jako počet odstavců nebo název o obsahu nerozhodují.

Question 10Text comprehension and information processing

V textu se objeví údaj „podle studie z roku 2019“. Co je při hodnocení tohoto údaje nejdůležitější?

  1. Zda text uvádí zdroj studie a zda její závěry nepřekrucuje Correct answer.
  2. Zda je studie citována v kurzívě
  3. Zda je rok 2019 dostatečně nedávný
  4. Zda autor studii sám napsal

Explanation

U odkazu na studii rozhoduje dohledatelnost zdroje a věrnost, s jakou text její závěry reprodukuje. Stáří údaje je druhotné a grafická úprava citace o věrohodnosti nevypovídá.

Question 11Text comprehension and information processing

Odstavec začíná větou „Tento přístup má však i slabiny.“ Jakou roli má věta v rámci odstavce?

  1. Uzavírá předchozí odstavec
  2. Přináší konkrétní statistický údaj
  3. Je pouhým příkladem bez vztahu k tématu
  4. Uvádí téma odstavce a ohlašuje jeho další rozvedení Correct answer.

Explanation

Věta s odkazovacím „tento“ a spojkou „však“ uvozuje nové téma odstavce a naznačuje jeho zaměření na nedostatky. Následující text pak toto tvrzení rozvíjí.

Question 12Text comprehension and information processing

Dva texty popisují stejnou událost. První ji hodnotí kladně, druhý záporně, oba však uvádějí stejná fakta. Co to znamená?

  1. Oba texty jsou nutně nevěrohodné
  2. Jeden z textů musí obsahovat věcné chyby
  3. Hodnocení nemá s porozuměním textu nic společného
  4. Fakta mohou být shodná, liší se interpretace a hodnocení Correct answer.

Explanation

Shodná faktická základna nevylučuje odlišný výklad, protože hodnocení závisí na hledisku autora. Rozdílný soud proto sám o sobě neznamená věcnou chybu.

Question 13Text comprehension and information processing

Co nejspolehlivěji prozradí, že jde o text populárně-naučný, a nikoli striktně odborný?

  1. Výkladová stavba s příklady a přístupný slovník při zachování věcné přesnosti Correct answer.
  2. Přítomnost číselných údajů
  3. Délka textu přesahující jednu stranu
  4. Výskyt jakéhokoli cizího slova

Explanation

Populárně-naučný text zprostředkovává odborné poznatky širšímu čtenáři, proto volí výklad, příklady a srozumitelnější jazyk. Cizí slova ani čísla sama o typu textu nerozhodují.

Question 14Text comprehension and information processing

Autor v textu napíše: „Jak známo, čtenáři dnes nečtou vůbec.“ Který rys výpovědi je z hlediska kritického čtení nejproblematičtější?

  1. Krátkost věty
  2. Zobecňující tvrzení vydávané za samozřejmě platné bez doložení Correct answer.
  3. Použití první osoby množného čísla
  4. Přítomný čas slovesa

Explanation

Obrat „jak známo“ předkládá tvrzení jako obecně přijímané, aniž by je text doložil, a slovo „vůbec“ navíc zobecňuje. Kritický čtenář proto žádá důkaz, nejen zdání samozřejmosti.

Question 15Text comprehension and information processing

Text tvrdí: „Většina respondentů uvedla spokojenost.“ Která formulace by byla přesnější interpretací?

  1. Většina dotázaných deklarovala spokojenost, což nemusí odpovídat skutečnému stavu Correct answer.
  2. Spokojenost byla objektivně prokázána
  3. Všichni dotázaní jsou spokojeni
  4. Nespokojení respondenti neexistují

Explanation

Výpověď respondentů je sebehodnocení, nikoli nezávislé měření, proto je třeba ji takto přesně reprodukovat. Z údaje o většině nelze vyvozovat spokojenost všech ani vyloučit nespokojené.

Question 16Text comprehension and information processing

Který prostředek nejvíce napomáhá soudržnosti textu tím, že odkazuje zpět k již zmíněnému?

  1. Nadpis celého textu
  2. Vlastní jméno užité poprvé
  3. Zájmeno odkazující k podstatnému jménu z předchozí věty Correct answer.
  4. Číselný údaj v závorce

Explanation

Odkazovací zájmeno navazuje na dříve uvedené jméno a vytváří tak textovou soudržnost. Nově uvedené jméno ani nadpis tuto zpětnou vazbu neplní.

Question 17Text comprehension and information processing

Autor textu opakovaně užívá otázky a krátké věty. Jaký účinek to má na čtenáře?

  1. Zpřehledňuje výklad a udržuje pozornost, zároveň však může zjednodušovat Correct answer.
  2. Zaručuje odbornou přesnost textu
  3. Dokazuje, že text je beletrie
  4. Vylučuje jakoukoli subjektivitu

Explanation

Krátké věty a otázky rytmizují text a usnadňují sledování, čímž udržují pozornost. O odbornou přesnost ani o vyloučení subjektivity však samy nepečují.

Question 18Text comprehension and information processing

V textu stojí: „Náklady vzrostly o 30 %, avšak příjmy zůstaly stejné.“ Co z toho vyplývá pro hospodaření?

  1. Vznikl nepoměr mezi rostoucími náklady a neměnnými příjmy Correct answer.
  2. Náklady poklesly
  3. Hospodaření se zlepšilo
  4. Příjmy vzrostly stejně jako náklady

Explanation

Spojka „avšak“ staví proti sobě růst nákladů a neměnné příjmy, z čehož plyne zhoršení poměru. Text neuvádí pokles nákladů ani růst příjmů.

Question 19Text comprehension and information processing

Která otázka nejlépe prověří, zda text obsahuje skrytý předpoklad?

  1. Jaké písmo bylo použito?
  2. Kdo text vytiskl?
  3. Které tvrzení musí být pravdivé, aby dávalo smysl to, co autor říká? Correct answer.
  4. Kolik má text odstavců?

Explanation

Skrytý předpoklad odhalíme tak, že hledáme nevyřčené tvrzení, na němž výpověď stojí. Formální vlastnosti jako počet odstavců či písmo s významem nesouvisejí.

Question 20Text comprehension and information processing

Text uvádí dvě protichůdná stanoviska a neříká, které je správné. Jak takový text nejlépe charakterizovat?

  1. Předkládá spor bez vlastního rozuzlení Correct answer.
  2. Autor v něm zaujímá jednoznačné stanovisko
  3. Jde o pouhý seznam faktů bez názoru
  4. Text postrádá jakoukoli strukturu

Explanation

Text staví proti sobě dvě hlediska, ale nechává rozhodnutí na čtenáři, takže nevyjadřuje vlastní verdikt. Přesto má strukturu a nejde o pouhý výčet faktů.

Question 21Text comprehension and information processing

Co znamená, že je text „koherentní“?

  1. Obsahuje co nejvíce odborných termínů
  2. Jeho části na sebe významově navazují a tvoří smysluplný celek Correct answer.
  3. Je napsán jedním souvislým odstavcem
  4. Obsahuje pouze ověřitelná fakta

Explanation

Koherence je významová soudržnost: jednotlivé části na sebe navazují a celek dává smysl. Terminologie ani počet odstavců o koherenci nerozhodují.

Question 22Text comprehension and information processing

Autor shrnuje cizí názor slovy „zastánci tohoto řešení argumentují, že…“. Jaký odstup tím dává najevo?

  1. Názor zcela přijímá za vlastní
  2. Názor považuje za nepodstatný
  3. Názor odmítá jako nesmyslný
  4. Názor reprodukuje, ale neztotožňuje se s ním Correct answer.

Explanation

Uvedení „zastánci argumentují“ signalizuje reprodukci cizího stanoviska, nikoli autorovo vlastní. Autor tak zachovává odstup a nechává čtenáři prostor k posouzení.

Question 23Text comprehension and information processing

Který údaj by čtenář měl ověřit, než jej převezme jako fakt?

  1. Shrnutí na konci odstavce
  2. Tvrzení bez uvedeného zdroje, které text podává jako samozřejmé Correct answer.
  3. Definici pojmu uvedenou v textu
  4. Tvrzení doložené odkazem na konkrétní studii

Explanation

Nedoložené tvrzení vydávané za samozřejmé vyžaduje ověření, protože o jeho platnosti nic nevíme. Naopak doložený údaj lze dohledat a posoudit.

Question 24Text comprehension and information processing

V textu se střídají věty oznamovací a věty tázací adresované čtenáři. Co to naznačuje o vztahu autora a čtenáře?

  1. Autor podává pouze holá data
  2. Autor čtenáře ignoruje
  3. Autor se vzdává vlastního stanoviska
  4. Autor vede se čtenářem dialog a počítá s jeho úsudkem Correct answer.

Explanation

Otázky adresované čtenáři vytvářejí dialogickou polohu a vybízejí k vlastnímu úsudku. Oznamovací věty přitom zůstávají, autor tedy stanovisko neopouští.

Question 25Text comprehension and information processing

Dva odstavce popisují stejný jev z různých hledisek. Jaký vztah mezi nimi nejspíš je?

  1. Jeden z odstavců je nadbytečný
  2. Odstavce spolu nijak nesouvisejí
  3. Druhý odstavec první nutně vyvrací
  4. Doplňují se a společně vytvářejí ucelenější obraz jevu Correct answer.

Explanation

Popis téhož jevu z více hledisek zpravidla směřuje k doplnění a ucelení výkladu. Vyvracení ani nadbytečnost z pouhého střídání hledisek nevyplývá.

Question 26Text comprehension and information processing

Čtenář má v ruce text, v němž autor střídavě popisuje vlastní postup a komentuje, jak se mu daří. Chce z něj vytáhnout ověřitelná fakta. Co pro něj z tohoto uspořádání vyplývá?

  1. Musí oddělit popis postupu od autorova hodnocení a ověřitelná tvrzení hledat především v popisné části. Correct answer.
  2. Může obě složky sloučit, protože autorovo hodnocení zaručuje spolehlivost popisu.
  3. Stačí mu přečíst závěrečné hodnocení, kde jsou fakta shrnuta nejpřesněji.
  4. Má text odložit, protože smísení žánrů znemožňuje jakékoli další využití.

Explanation

Když se v textu mísí popis postupu s hodnocením, je nutné obě složky čtenářsky oddělit. Ověřitelná tvrzení bývají v pasážích, které popisují, co se dělo a jak, kdežto hodnocení vyjadřuje autorův postoj a samo o sobě nic nedokazuje. Teprve po tomto rozlišení může čtenář posoudit, která tvrzení lze doložit.

Question 27Text comprehension and information processing

Ve větě „Data byla sbírána anonymně, ovšem pouze u dobrovolníků z jednoho města“ stojí spojka „ovšem“ uprostřed souvětí. Jakou funkci tu plní vůči předchozímu tvrzení?

  1. Označuje příčinu, proč byla data sbírána anonymně.
  2. Zdůrazňuje, že obě části výpovědi platí bezvýhradně.
  3. Omezuje platnost předchozího tvrzení a upozorňuje na jeho slabinu. Correct answer.
  4. Naznačuje, že autor považuje první část za nepodstatnou.

Explanation

Spojka „ovšem“ patří mezi odporovací prostředky a uvozuje okolnost, která platnost předchozího sdělení omezuje. Čtenář má pochopit, že anonymita sběru ještě nezaručuje reprezentativnost vzorku. Signál tedy upozorňuje na mezeru v dokazování, ne na příčinu ani na bezvýhradnou platnost.

Question 28Text comprehension and information processing

Autor eseje opakovaně říká opak toho, co míní, a chválí jevy, které zjevně odsuzuje. Jak má čtenář takový text číst, aby jej nepochopil doslovně?

  1. Má rozpoznat ironii z kontextu a číst sdělení jako nepřímo vyjádřený nesouhlas. Correct answer.
  2. Má předpokládat, že autor látce nerozumí, a text odložit.
  3. Má brát každou větu doslova a hledat v ní jen věcný obsah.
  4. Má se soustředit pouze na citovaná data a postoje autora ignorovat.

Explanation

Ironie vzniká rozporem mezi doslovným významem a kontextem, v němž je výpověď pronesena. Čtenář ji rozpozná podle toho, že doslovné čtení nedává smysl nebo odporuje ostatním částem textu. Potom interpretuje sdělení jako nepřímo vyjádřený nesouhlas, nikoli jako skutečnou chválu.

Question 29Text comprehension and information processing

Student má ověřit, zda jeho odpověď na zadanou otázku skutečně vychází z textu. Který postup je pro to nejvhodnější?

  1. Ověřit, zda odpověď zní logicky, i když pro ni v textu chybí opora.
  2. Vyhledat v textu místa, která odpověď přímo podpírají, a porovnat je s vlastní formulací. Correct answer.
  3. Porovnat svou odpověď s odpovědí spolužáka a řídit se shodou.
  4. Přečíst si znovu celý text a spoléhat na celkový dojem z něj.

Explanation

Ověření opory v textu vyžaduje dohledat konkrétní místa, o která se tvrzení opírá, a porovnat je s vlastní formulací. Tím se odhalí, zda odpověď nepřidává informace, které v textu nejsou. Celkový dojem ani shoda se spolužákem tento vztah nedoloží.

Question 30Text comprehension and information processing

V textu je uvedeno „podle studie z roku 2019“ bez dalšího údaje. Co je při posuzování tohoto tvrzení nejdůležitější zjistit?

  1. Zda údaj nezazněl i v jiném, starším textu.
  2. Zda autor textu studii osobně četl nahlas.
  3. Zda je letopočet uveden číslicí, nebo slovem.
  4. Kdo studii provedl, na jakém vzorku a zda ji lze dohledat. Correct answer.

Explanation

Odkaz na studii má váhu jen tehdy, lze-li zjistit její původ, rozsah a dostupnost. Bez informace o autorovi výzkumu, vzorku a možnosti dohledání zůstává tvrzení neověřené. Právě tyto údaje rozhodují o tom, zda lze výsledek vztáhnout na danou otázku.

Question 31Text comprehension and information processing

Odstavec začíná větou „Tento přístup má však i slabiny“ a dále uvádí tři konkrétní nedostatky. Jakou roli má úvodní věta v rámci odstavce?

  1. Uzavírá předchozí myšlenku a shrnuje, co už bylo řečeno.
  2. Přináší nové téma, které s předchozím odstavcem nesouvisí.
  3. Klade čtenáři otázku, na kterou text neodpovídá.
  4. Uvádí téma odstavce a signalizuje, že následující věty budou jeho rozvedením. Correct answer.

Explanation

Úvodní věta odstavce často nese jeho hlavní myšlenku neboli téma a další věty je rozvíjejí. Zde slovo „však“ navíc naznačuje obrat od předchozího kladného hodnocení. Následující tři nedostatky pak tuto úvodní tezi konkretizují.

Question 32Text comprehension and information processing

Dva texty popisují tutéž událost se stejnými základními údaji, ale první ji hodnotí kladně a druhý záporně. Co z toho vyplývá pro čtenáře?

  1. Hodnocení je oddělitelné od faktů, a proto se texty liší v postoji, ne v údajích. Correct answer.
  2. Kladné hodnocení je spolehlivější, protože vychází z optimističtějšího pohledu.
  3. Oba texty jsou nedůvěryhodné, protože se v hodnocení rozcházejí.
  4. Jeden z textů musí obsahovat věcné chyby, protože fakta nemohou být stejná.

Explanation

Fakta a jejich hodnocení jsou dvě různé vrstvy textu, které se nemusí krýt. Jestliže oba texty uvádějí stejné údaje, rozdíl spočívá v postoji autora k nim. Čtenář proto musí oddělit ověřitelná data od interpretace, kterou k nim autor připojuje.

Question 33Text comprehension and information processing

Který rys nejsilněji ukazuje, že jde o text populárně-naučný, a nikoli o striktně odbornou studii?

  1. Výklad bez odborných termínů a s příklady z běžného života, které čtenáři přibližují látku. Correct answer.
  2. Přesné citace pramenů v závěru.
  3. Odkazy na předchozí výzkum v úvodu.
  4. Číselné údaje uspořádané do tabulky.

Explanation

Populárně-naučný text zpřístupňuje odborné poznatky širšímu publiku, proto volí srozumitelný jazyk a názorné příklady. Odborná studie naopak předpokládá poučeného čtenáře a užívá terminologii bez zjednodušování. Příklady z běžného života jsou proto nejspolehlivějším signálem popularizace.

Question 34Text comprehension and information processing

Autor napíše: „Jak známo, čtenáři dnes nečtou vůbec.“ Co je z hlediska kritického čtení na této výpovědi nejproblematičtější?

  1. Příliš dlouhá věta ztěžuje porozumění.
  2. Výrok se odvolává na obecnou znalost a zároveň přehání do krajnosti, takže jej nelze ověřit. Correct answer.
  3. Autor používá odborný termín bez vysvětlení.
  4. Věta neobsahuje žádné sloveso v určitém tvaru.

Explanation

Obrat „jak známo“ nahrazuje dokazování odkazem na domnělou obecnou shodu a činí tvrzení neověřitelným. Zesílení „vůbec“ navíc posouvá výrok do zjevné nadsázky, která odporuje zkušenosti. Kritický čtenář proto takové tvrzení nemůže přijmout bez doložení.

Question 35Text comprehension and information processing

Text uvádí: „Většina respondentů uvedla spokojenost.“ Která formulace by byla přesnější interpretací tohoto údaje?

  1. Spokojenost je u zákazníků obecně pravidlem.
  2. Respondenti byli s výsledkem nespokojeni, jen to neřekli.
  3. Všichni oslovení jsou spokojeni s danou službou.
  4. Většina dotázaných vyjádřila spokojenost, o celé populaci to však nevypovídá. Correct answer.

Explanation

Výrok se týká pouze dotázaných osob, nikoli celé populace, na kterou jej nelze automaticky přenášet. Přesná interpretace proto zachovává omezení na respondenty a nevyvozuje obecný závěr. Tím se zabrání chybnému zobecnění z dílčího vzorku.

Question 36Text comprehension and information processing

Který prostředek nejvíce napomáhá soudržnosti textu tím, že odkazuje zpět k již zmíněnému jevu?

  1. Pomlčka uprostřed věty.
  2. Vykřičník na konci věty.
  3. Velké písmeno na začátku odstavce.
  4. Odkazovací zájmeno nebo příslovce jako „ten“, „tento“ či „tam“. Correct answer.

Explanation

Odkazovací prostředky jako „ten“, „tento“ nebo „tam“ navazují na dříve zmíněný jev a propojují tak věty v souvislý celek. Čtenář díky nim nemusí informaci opakovat, přesto ví, k čemu se nová věta vztahuje. Právě to vytváří textovou soudržnost neboli kohézi.

Question 37Text comprehension and information processing

Autor textu často klade čtenáři otázky a střídá je s velmi krátkými větami. Jaký účinek to má na příjemce?

  1. Text se tím mění v odbornou studii s přesnými citacemi.
  2. Text působí jako úřední dokument a čtenáře odrazuje.
  3. Text získává spád a vtahuje čtenáře, který je nucen zaujímat stanovisko. Correct answer.
  4. Text ztrácí souvislost, protože krátké věty nemohou nést myšlenku.

Explanation

Otázky adresované čtenáři vytvářejí dojem dialogu a nutí příjemce zaujmout postoj. Krátké věty pak zrychlují tempo a dodávají textu spád. Společně posilují zapojení čtenáře a činí výklad živějším.

Question 38Text comprehension and information processing

V textu stojí: „Náklady vzrostly o 30 %, avšak příjmy zůstaly stejné.“ Co z tohoto tvrzení vyplývá pro hospodaření?

  1. Hospodaření se zlepšilo, protože náklady rostou jen tehdy, když roste i zisk.
  2. Příjmy vzrostly stejně jako náklady, jen se to neuvádí.
  3. Hospodaření zůstalo beze změny, protože se změnila jen jedna položka.
  4. Rozdíl mezi příjmy a náklady se zmenšil, takže se snížil přebytek nebo vzrostla ztráta. Correct answer.

Explanation

Rostou-li náklady, zatímco příjmy zůstávají stejné, zmenšuje se rozdíl mezi nimi. Výsledkem je nižší přebytek, případně vyšší ztráta. Spojka „avšak“ navíc zdůrazňuje nepříznivý obrat proti očekávání.

Question 39Text comprehension and information processing

Text předkládá dvě protichůdná stanoviska k téže otázce a sám nerozhoduje, které je správné. Jak takový text nejlépe charakterizovat?

  1. Jde o text, který obě stanoviska zaměnil a popisuje něco jiného.
  2. Jde o text, který zastírá svůj skutečný názor, protože každý autor musí mít jasný závěr.
  3. Jde o text, který čtenáři předkládá spornou látku a nechává na něm, aby si utvořil úsudek. Correct answer.
  4. Jde o text, který je vnitřně rozporný a nemá žádnou hodnotu.

Explanation

Předložení dvou protichůdných stanovisek bez vlastního rozsudku je běžný postup výkladového textu. Autor tím čtenáři nabízí látku k posouzení a nevnucuje mu závěr. Text tím není rozporný, protože obě stanoviska jsou představena jako názory, ne jako autorova tvrzení.

Question 40Text comprehension and information processing

Co znamená, že je text koherentní?

  1. Že jeho jednotlivé části na sebe logicky navazují a tvoří smysluplný celek. Correct answer.
  2. Že je napsán v jediném odstavci bez členění.
  3. Že obsahuje co nejvíce odborných termínů.
  4. Že v něm autor cituje co nejvíce zdrojů.

Explanation

Koherence označuje vnitřní soudržnost textu, při níž jednotlivé části na sebe navazují a celek dává smysl. Nejde jen o formální spojení vět, ale o logickou výstavbu myšlenek. Čtenář díky ní sleduje výklad bez zbytečných skoků.

Question 41Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Které z následujících slov je ve spisovné češtině napsáno pravopisně správně?

  1. výjimka Correct answer.
  2. výjímka
  3. vyjímka
  4. vyjimka

Explanation

Podstatné jméno výjimka obsahuje předponu vý- s dlouhým ý a v kořeni krátké i po j, protože nejde o vyjmenované slovo ani o předponu vy-. Pravopis se zde řídí etymologií slova, nikoli výslovností.

Question 42Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Ve které větě je sloveso užito v podmiňovacím způsobu přítomném?

  1. Přišel jsem pozdě.
  2. Kdybych to věděl, přišel bych dřív. Correct answer.
  3. Přijď zítra včas.
  4. Ať už je to za námi.

Explanation

Podmiňovací způsob přítomný se tvoří kondicionálovým tvarem slovesa být (bych, bys, by, bychom, byste, by) a příčestím minulým. Většina vedlejších vět s kdyby a hlavní věta s by zde tento tvar obsahují.

Question 43Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Které slovo je utvořeno předponou?

  1. přepsat Correct answer.
  2. písmo
  3. spisovatel
  4. psací

Explanation

Předponová derivace spočívá v připojení předpony před základové slovo: pře- + psát = přepsat. Význam se tím mění (psát znovu nebo jinam), ale slovní druh zůstává.

Question 44Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Které z následujících slov je podstatné jméno pomnožné?

  1. kniha
  2. dveře Correct answer.
  3. okno
  4. stůl

Explanation

Pomnožná podstatná jména mají pouze tvary množného čísla, i když označují jednu věc. Slovo dveře se skloňuje jen v plurálu (dveře, dveří, dveřím) a jednotné číslo netvoří.

Question 45Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Která z následujících dvojic slov představuje homonyma?

  1. běžet – utíkat
  2. kolej (ubytovna) – kolej (železniční) Correct answer.
  3. les – lesní
  4. velký – malý

Explanation

Homonyma jsou slova stejně znějící i psaná, ale s odlišným významem a často i původem. Slovo kolej označuje jednak studentskou ubytovnu, jednak dopravní dráhu, přičemž významy spolu nesouvisejí.

Question 46Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Která věta obsahuje přísudek jmenný se sponou?

  1. Bratr přišel pozdě.
  2. Bratr sedí u okna.
  3. Bratr je už od rána nemocný. Correct answer.
  4. Bratr od rána kašle.

Explanation

Přísudek jmenný se sponou tvoří sponové sloveso (být, stát se, zůstat) a jmenná část, nejčastěji přídavné jméno nebo podstatné jméno. Ve větě Bratr je nemocný je sponou sloveso je a jmennou částí přídavné jméno nemocný.

Question 47Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Který prostředek je typický pro odborný funkční styl?

  1. Oslovení adresáta v druhé osobě
  2. Metaforické přirovnání
  3. Termíny s přesně vymezeným významem Correct answer.
  4. Expresivní zdrobněliny

Explanation

Odborný styl usiluje o přesnost a jednoznačnost, proto užívá odborné názvy (termíny), které mají v daném oboru ustálený význam. Citově zabarvené a obrazné prostředky do něj naopak nepatří.

Question 48Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Které slovo obsahuje předponu s významem 'znovu'?

  1. přečíst Correct answer.
  2. vyčíst
  3. dočíst
  4. načíst

Explanation

Předpona pře- nese v tomto slovese opakovací význam: přečíst znamená číst znovu nebo dokončit čtení. Jde o běžný způsob tvoření sloves s modifikačním významem předpony.

Question 49Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Která z následujících vět je po stránce syntaktické správně utvořena?

  1. Studenti zúčastnili exkurze do muzea.
  2. Studenti se zúčastnili o exkurzi do muzea.
  3. Studenti se zúčastnili na exkurzi do muzea.
  4. Studenti se zúčastnili exkurze do muzea. Correct answer.

Explanation

Sloveso zúčastnit se vyžaduje zvratnou částici se a vazbu s druhým pádem (zúčastnit se čeho). Správná vazba je tedy zúčastnit se exkurze, nikoli předložková vazba s na nebo o.

Question 50Language and language norms (orthography, morphology, syntax, lexicology, stylistics)

Ve které možnosti je správně určen slovní druh slova 'kolem' ve větě 'Prošli jsme kolem školy'?

  1. předložka Correct answer.
  2. spojka
  3. příslovce
  4. podstatné jméno

Explanation

Slovo kolem zde stojí před podstatným jménem školy a vyjadřuje vztah místa, proto je předložkou. Stejný tvar může být i příslovcem (šel kolem), ale to jen tehdy, když nestojí před jménem.