Jazyk a jazykové normy
Jazyková část testu netestuje jen „umět pravopis“. Ověřuje, zda dokážete pojmenovat jev, vysvětlit jeho funkci a opravit chybu. Zadání se ptají na slovní druh, mluvnické kategorie, stavbu věty, význam slova i na útvar jazyka.
Pravopis a morfologie
- Vyjmenovaná slova a odvozeniny; pozor na předpony s-/z- (sběh, zběh; sleva, zleva) a na předložky s/se (s kým) a z/ze (z čeho).
- Mě/mně podle 2. a 4. pádu: „bez mě“, „ke mně“.
- Shoda podmětu s přísudkem: „děti přišly“, „oči se leskly“; u nevyjádřeného podmětu rozhoduje rod.
- Čárka v souvětí: před „a“ jen v poměru odporovacím („Nepřišel, a přesto…“), vložené konstrukce, oslovení, přístavek.
- Tvary: infinitiv na -t, přechodníky („přijda“), opisné pasivum, podmiňovací způsob („byl bych přišel“, nikoli „by jsem“).
- Velká písmena: vlastní jména, názvy institucí, zeměpisné názvy; rozlišujte „Jezero Bajkal“ a „bajkalské jezero“.
Syntax a lexikologie
- Větné členy: podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení, přívlastek shodný/nedohodný, doplněk.
- Druhy vedlejších vět podle spojky a podle otázky; poměry mezi větami: slučovací, odporovací, vylučovací, stupňovací, příčinný, důsledkový.
- Významové vztahy: synonyma, antonyma, homonyma, mnohoznačnost; přenesená pojmenování (metafora, metonymie), frazeologismy.
- Útvary jazyka: spisovná čeština, hovorová vrstva, interdialekt, dialekt, slang, argot. Příručky: Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny, Internetová jazyková příručka.
Ukázka s odůvodněním
Věta: „Kdybych to byl věděl, byl bych přišel.“ Úloha: Určete slovesné tvary a druh vedlejší věty. „Kdybych to byl věděl“ je podmiňovací způsob minulý (opisný tvar) a věta vedlejší podmínková (spojka kdyby); „byl bych přišel“ je rovněž podmiňovací způsob minulý v větě hlavní. Čárka odděluje vedlejší větu od hlavní.
Chyby, které stojí body
- Záměna přívlastku a doplňku.
- „By jsme“ - hyperkorektní a nespisovné.
- Určení poměru jen podle spojky „a“ bez ohledu na význam.
- Záměna metafory a metonymie: „koruna stromu“ je metafora, „koruna království“ metonymie.
- U slohového útvaru jazyka zaměnit slang a argot.
- Nesprávné určení slovního druhu podle koncovky, ne podle funkce ve větě. Pozor také na spisovnou a hovorovou podobu: „píšu“ je hovorové, „píši“ knižní.