Ústní literární analýza a interpretace
U ústní zkoušky dostanete výňatek z jednoho díla svého seznamu a máte prokázat, že ho umíte přečíst, ne převyprávět. Hodnotí se zařazení, analýza jazyka a kompozice, interpretace i znalost kontextu. Připravená osnova pomáhá, ale odpověď musí znít jako výklad, ne jako odříkaný seznam.
Co má odpověď obsahovat
- Zařazení: literární druh, žánr, autor, dílo, období, případně směr.
- Téma a motivy; kompozice (chronologie, retrospektiva, rámec).
- Vypravěč nebo lyrický subjekt; ich/er-forma, vševědoucí/omezený.
- Jazyk: obrazné prostředky, vrstvy jazyka, versifikace (stopa, rým, strofa).
- Interpretace: co text říká a jak to dělá; vlastní hodnocení doložené textem.
Postup u výňatku
- Přečtěte text dvakrát: nejprve kvůli smyslu, podruhé kvůli prostředkům.
- Podtrhněte dva až tři jevy, které umíte pojmenovat; zbytek nechte být.
- Každé tvrzení doložte citací nebo odkazem na konkrétní místo.
- Teprve po analýze přejděte k autorovi a době; nezačínejte životopisem.
Ukázka s odůvodněním
Výňatek: „Když jsem se toho rána probudil, okno bylo zalité deštěm. Babička už stála u plotny a tiše si prozpěvovala. Nevěděl jsem, co mi chce říct, a bál jsem se zeptat.“ Analýza: epika, próza; ich-forma s přímým vypravěčem - účastníkem děje; čas je minulý, vzpomínkový; „okno zalité deštěm“ je obrazné vyjádření, „babička“ je postava s pečovatelskou funkcí; napětí vzniká z nevyřčeného. Kontext: česká próza 19. století, venkovská tematika, realistický obraz rodiny - podle konkrétních rysů, ne podle jména.
Chyby, které stojí body
- Převyprávění děje bez analýzy.
- Záměna autora a vypravěče.
- Žánr určený jen podle názvu.
- Chybějící období nebo směr.
- Tvrzení „je to metafora“ bez vysvětlení.
- U poezie určete lyrický subjekt, ne autora; u dramatu mluvte o postavách a scénických poznámkách.
- Nepřednášejte celý životopis; zmiňte jen fakta, která vysvětlují text (doba, směr, dílo).
- Pracujte s pojmy přesně: motiv není totéž co téma, kompozice není žánr.