Poslech: dvě čísla a dva důvody v rozhovoru o brigádě
Poslechová část: student Marek řeší pět položek k rozhovoru s rakouskou studentkou Linou, která pracuje v zábavním parku. Nahrávka trvá 95 sekund, zazní dvakrát, mezi poslechy je 45 sekund na zápis. Marek si zapsal: „20 Stunden pro Woche“, „9,50 Euro pro Stunde“, „35 Stunden in den Ferien“, „Fahrrad 25 Minuten“. U otázky „Warum arbeitet Lina am Wochenende?“ váhá: v nahrávce zaznělo „mehr Geld“ i „Familien und Spaß“. U otázky na počet hodin má v poznámkách 20 i 35 a neví, které číslo patří k období semestru. Jeho spolužačka mu radí napsat obě čísla a rozhodnout se podle pocitu. Marek chce hlavně neudělat chybu z nepozornosti, protože v testu ztrácí body za dvě podobné číselné informace. U poslední otázky zaslechl slovo „nicht“, ale nestihl si poznamenat, k čemu se vztahovalo.
1. Které číslo má Marek použít u otázky na počet hodin během semestru a proč? Navrhni postup, který mu pomůže rozhodnout se už při prvním poslechu.
Read the worked answer
Použije 20 Stunden pro Woche. Rozhoduje časové určení v otázce: ptáme se na období semestru, ne na prázdniny. V nahrávce proto musí rozlišit kontext u čísla, ne jen číslo samotné – „während des Semesters“ versus „in den Ferien“. Postup: před poslechem si podtrhne časové markery v otázce; při prvním poslechu píše k číslu vždy celou frázi („20 – im Semester“, „35 – in den Ferien“); při druhém poslechu ověří jednotku (pro Woche, pro Monat) a to, zda řečnice neříká „normalerweise“ nebo „manchmal“. Zapsat obě čísla bez kontextu je riziko, protože ve stresu se zamění a student pak tipuje. Pokud by váhal i po druhém poslechu, vyloučí číslo, které zaznělo s jiným časovým obdobím, a zvolí to, které přímo odpovídá otázce.
2. Jak má Marek vyhodnotit otázku „Warum arbeitet Lina am Wochenende?“, když v nahrávce zazněly dva důvody?
Read the worked answer
Musí sledovat negaci a kontrast, ne jen přítomnost klíčového slova. Zmínka o penězích je pravděpodobný distraktor, pokud je popřená: „Geld ist nicht der Grund“ nebo „es geht mir nicht um das Geld“. Správný důvod pak bývá uveden po „eigentlich“, „weil“ nebo „denn“ – v tomto případě rodiny a zábava o víkendu. Při druhém poslechu si Marek ověří, zda „mehr Geld“ nezaznělo v otázce novináře nebo v části, která platí pro jiné období. U ústního projevu pomáhá i intonace: popřená část bývá rychlejší a následuje po ní důrazné „aber“. Pokud by si nebyl jistý, zvolí možnost, která odpovídá kladně formulovanému důvodu, a ne tu, kterou řečnice výslovně odmítla.
3. Co má Marek udělat s výrazem „nicht“, který zaslechl, ale neví, k čemu se vztahuje?
Read the worked answer
Nemá si zapisovat izolované „nicht“ ani hádat. Při druhém poslechu si označí celou frázi bezprostředně po něm: například „nicht wegen des Geldes“ nebo „nicht am Samstag“. Scope negace rozhoduje o významu. Pomůže mu, když si nejprve rekonstruuje kostru věty (kdo – co – kdy – proč) a pak dosadí negaci na jedno místo. Pokud ani po druhém poslechu není jistý, vyloučí odpovědi, které tvrdí opak celé výpovědi, a vybere tu, která je s negací slučitelná. V poslechu se nevyplácí „opravovat“ odpověď podle dojmu; lepší je označit si podezřelou položku a vrátit se k ní pouze tehdy, pokud to formát dovolí.