Czech Maturita German flashcards

32 cards. Read the term and the definition here. The deck at the top of this page is optional.

Zweiter Poslech

Druhé přehrání nahrávky v maturitní poslechové části. Slouží k doplnění detailů, kontrole čísel a k rozhodnutí u nejistých odpovědí, které jsi při prvním poslechu označil.

Distraktor v možnostech

Nesprávná možnost, která opakuje slovo z nahrávky, ale mění jeho vztah nebo kontext. Správná odpověď bývá vyjádřena parafrází, proto doslovná shoda slova není důkazem správnosti.

Německé čtení času

Údaj jako halb acht znamená 7:30, protože se počítá k následující hodině. Viertel vor neun je 8:45 a Viertel nach neun je 9:15; při poslechu převáděj ihned na číslice.

Negace v poslechu

Výrazy nicht, kein, nur, außer a statt obracejí nebo omezují význam výroku. Věta s negací často popírá tvrzení, které nabízí distraktor, proto negaci při poslechu aktivně zaznamenej.

Přiřazování mluvčích

Úloha, ve které se k výrokům přiřazují mluvčí. Rozhoduj podle obsahu a postoje, ne podle hlasu samotného; obvykle jeden výrok zůstane nepoužitý, což je součást zadání.

Čtení od otázky k textu

Strategie, při níž nejprve zjistíš, jaký typ informace otázka vyžaduje, a teprve potom vyhledáš v textu odpovídající pasáž. Zkracuje čas a omezuje čtení nepodstatných částí.

Hlavní myšlenka odstavce

Tvrzení, které shrnuje celý odstavec, ne jen jeho první větu. U přiřazování nadpisů rozhoduje rozsah platnosti: možnost pokrývající jen jeden příklad není správným shrnutím.

Konektory trotzdem a deshalb

Trotzdem vyjadřuje přípustku neboli contrast s očekáváním, deshalb vyjadřuje důsledek. Oba patří mezi nejčastější předměty otázek ke vztahům mezi větami v textu.

Pravda, nepravda, nedoloženo

U úloh pravda/nepravda musí být tvrzení přímo doloženo v textu. Pokud text o dané skutečnosti mlčí, tvrzení není pravdivé, ale nedoložené, a proto se neoznačuje jako správné.

Odhad neznámého slova

Postup, při kterém význam neznámého slova určíš z kontextu věty a ze stavby slova. Pomáhají předpony un-, miss-, přípony -los, -bar, -heit a znalost slovního druhu.

Slovosled po weil

Ve vedlejší větě s weil stojí určité sloveso na konci: weil ich keine Zeit habe. Stejné pravidlo platí po dass, wenn, obwohl, während a als.

Perfektum se sein

Perfektum tvoří haben nebo sein s příčestím minulým. Sein se pojí se slovesy pohybu a změny stavu, například gehen, fahren, aufstehen, werden a einschlafen.

Préteritum modálních sloves

Modální slovesa a sein/haben tvoří préteritum i v mluveném jazyce: konnte, musste, wollte, war, hatte. Ostatní slovesa se v řeči vyjadřují přednostně perfektem.

Předložky s dativem

Skupina aus, bei, mit, nach, seit, von, zu a gegenüber vyžaduje dativ. Po nich následuje člen v dativu, například mit dem Freund, nach der Schule, bei den Eltern.

Stupňování gut, viel, gern

Nepravidelné stupňování: gut – besser – am besten, viel – mehr – am meisten, gern – lieber – am liebsten. Tvary se učí jako celek, protože se netvoří pravidelnou koncovkou.

Kolokace Entscheidung treffen

Ustálené spojení znamená učinit rozhodnutí. Podstatná jména se pojí s určitými slovesy: eine Frage stellen, eine Rolle spielen, Kritik üben; jiné sloveso je považováno za chybu.

Konjunktiv opisný způsob

Zdvořilá opisná forma würde + infinitiv nebo könnten, například Ich würde mich freuen, wenn Sie mir helfen könnten. Užívá se ve formálním dopise místo rozkazovacího způsobu.

Struktura formálního dopisu

Místo a datum, oslovení s velkým písmenem, tělo s odstavci, závěr a podpis. Oslovení Sehr geehrte Damen und Herren vyžaduje vykání a formální tón v celém textu.

Oslovení v neformálním dopise

Začíná Liebe nebo Lieber s křestním jménem, končí pozdravem jako Viele Grüße nebo Bis bald. Tyká se a používá hovorovější obraty než dopis formální.

Členění písemné práce

Každý odstavec nese jednu myšlenku a odpovídá jednomu bodu zadání. Úvod nastíní téma, jádro přináší argumenty nebo popis, závěr shrnuje; opomenutý bod zadání snižuje hodnocení.

Časová linie vypravování

Hlavní děj stojí v préteritu, předčasný děj v plusquamperfektu a dokončený děj s vztahem k přítomnosti v perfektu. Střídání časů musí odpovídat posloupnosti událostí.

Spojovací prostředky v textu

Konektory zuerst, dann, außerdem, trotzdem, deshalb a schließlich zvyšují soudržnost textu. Opakování stejného konektoru v každé větě se hodnotí jako stylistický nedostatek.

Článek do novin

Žánr s nadpisem, úvodní tezí, argumenty s příklady a závěrečným shrnutím. Tón je neutrální až osobní podle zadání, autor vyjadřuje stanovisko a podpírá je důvody.

Popis obrázku

Monolog popisuje, co je vidět, kde se to nachází a co se děje. Používá předložky im Vordergrund, im Hintergrund, links, rechts, in der Mitte a průběhový opis s am + infinitiv.

Vyjádření vlastního názoru

Ustálené obraty jako Meiner Meinung nach, Ich bin der Ansicht, dass a Einerseits andererseits uvádějí stanovisko. Názor musí být rozvinut důvodem nebo příkladem, ne jen vysloven.

Žádost o zopakování

Zdvořilá formulace Könnten Sie das bitte wiederholen? nebo Wie bitte? při neporozumění v ústní interakci. Mlčení nebo přechod do češtiny se hodnotí jako selhání komunikace.

Struktura monologu

Odpověď na téma se dělí na popis, interpretaci a vlastní názor s odůvodněním. Každá část má několik vět, aby projev nebyl jen výčtem hesel bez souvislostí.

Argumenty pro a proti

Příprava k diskusi spočívá v dvojici argumentů ke každému tématu, například Umweltschutz, soziale Medien, Schuluniformen. Každý argument doplň příkladem, aby byl přesvědčivý.

Ich-laut a ach-laut

Ich-laut je měkká hláska po předních samohláskách, ach-laut je zadní hláska po a, o, u. Jejich rozlišení patří mezi časté hodnotící body ve výslovnosti ústní zkoušky.

Délka samohlásek

Dlouhá a krátká samohláska mění význam, například Stadt a Staat. Před dvojitou souhláskou je samohláska krátká, před h nebo zdvojenou samohláskou dlouhá.

Parafráze v odpovědi

Vyjádření stejného obsahu jinými slovy. V poslechu i ve čtení je správná odpověď často parafrází textu, zatímco distraktor přebírá doslovná slova z nahrávky nebo textu.

Kontrola koncovek

Závěrečná revize písemné práce ověřuje rody a koncovky členů a přídavných jmen, shodu podmětu s přísudkem a slovosled vedlejších vět. Tyto chyby se počítají do jazykové správnosti.